Norský jazyk, literatura a kultura

Obor Norský jazyk, literatura a kultura je filologické studium s interdisciplinárními přesahy k areálovým studiím. potřebným východiskem je praktické zvládnutí norského jazyka, doplněné lingvistickými disciplínami (morfologie, lexikologie) a praktickou aplikací jazykových znalostí v praxi (konverzace, literární analýza, aktuální společenské otázky). Koncepce studia se zaměřuje na získání přehledu a osvojení detailních znalostí norské kultury, literatury, historie a současné společnosti. Důležitou součástí oboru jsou norsko-české vztahy na poli literárním, kulturním, hospodářském a politickém, a to v historické i současné perspektivě. Za významný aspekt považujeme dimenzi skandinávskou, ale i evropskou a bilaterální. Výstupem studijního programu je integrace vědění a růstu osobnosti studenta, rozvoj zkušeností a komunikačních dovedností.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatného kultivovaného písemného i ústního projevu v norštině a je vybaven společenskými, politickými, kulturními a historickými vědomostmi o Norsku a dalších skandinávských zemích;
• aplikovat jazykové znalosti v různých oborech a formách komunikace;
• komentovat a interpretovat literární a odborné texty v norštině na úrovni B2;
• Na základ svých vědomostí analyzovat norské poměry v dějinách a v současnosti.
• generovat a obhájit svá profesní rozhodnutí a nést za ně plnou odpovědnost v norsko-českém kontextu

Absolvent tohoto studia najde uplatnění jako jazykově vybavený odborník s dobrou vyjadřovací a komunikační schopností v mateřském a studovaném jazyku, s kritickým myšlením a bohatým portfóliem vědomostí o severských zemích, jejich historii, literatuře a současném vývoji. Tento rozměr zabezpečuje šířku možností praktického uplatnění podle profilu tohoto programu s přesahem do areálových studií.

Absolvent tohoto studijního programu může najít uplatnění na jazykových školách, a to nejen v České republice. Rovněž může působit v institucích Evropské unie a jiných státních a mezinárodních institucích poskytujících jazykové služby, v nakladatelstvích, v publicistice, médiích, dále pak v archivech, knihovnách, muzeích, divadle, jako jazykový poradce nebo i v diplomacii.

Důležitým polem pro uplatnění je práce v turistickém průmyslu jako průvodci, překladatelé, PR manažeři v cestovních kancelářích.

Kromě práce v oboru se uplatní v profesích, jež vyžadují schopnost samostatného a kritického myšlení a dobrou vyjadřovací schopnost v mateřském a norském jazyce.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Obor Norský jazyk a literatura zajišťuje praxi nepřímo, tedy formou studijních pobytů a stáží v zahraničí, formou workshopů se zahraničními pedagogy, formou příležitostných překladů a tlumočení (skupinově, nebo individuálně), často mimo základní kreditový rámec.

Cílem bakalářské práce je prokázat odbornou vybavenost a schopnost kritické zpracování tématu. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Standardní rozsah bakalářské práce je 54 000 znaků (30 NS) včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. V případě, že je práce napsána v norštině nebo angličtině, je možné odečíst až deset procent rozsahu tak, aby byla zajištěna jazyková úroveň textu.

Závěrečná státní zkouška se skládá z písemné části, ústní části, obhajoby bakalářské práce. Závěrečná státní zkouška vykrývá všechny profilové předměty a vyžaduje zvládnutí norského jazyka na úrovni B1/B2 podle Společného evropského referenčního rámce (ERR).

Úspěšně ukončené bakalářské studium umožňuje (po splnění podmínek přijetí) pokračovat ve studiu na magisterském stupni Nordistika - odbornost pro praxi, nebo na jiných oborech na filozofických fakultách v České republice nebo v zahraničí.