Areálově-filologická studia

Doktorský program areálově-filologických studií má za cíl připravit komplexně vzdělaného odborníka v rámci specifického areálového oboru, který se bude s nadhledem orientovat v kulturních souvislostech a v širších literárních, jazykových a historických problémech jím studovaného areálu. Studium takovéhoto doktorského oboru na Ústavu slavistiky je logické, neboť slavistika sama o sobě je typicky areálovým oborem, zabývajícím se srovnávacím zkoumáním často smíšených (slovansko-neslovanských) areálů střední a východní Evropy a Balkánu na pozadí dalších evropských jazykových a kulturně politických areálů. Areálové studium v sobě propojuje různé humanitní vědy (filologie, historie, antropologie, etnologie, obecně kulturní studia), což přispívá k vědecké komplexnosti a širokému rozhledu absolventa a je proto určeno jak absolventům magisterského studia slavistických oborů, tak dalších humanitních oborů, především historie či etnologie.

Zásadní formou doktorského studia programu je systematická příprava na tvůrčí vědeckou a odbornou práci pod individuálním vedením pověřeného školitele. Základem pro to by měla být srovnávací typologie uměleckých, publicistických a odborných textů, propojovaná s terénním výzkumem či zevrubnou archivní heuristikou.

Studium doktorandy postupně provádí všemi fázemi výzkumného procesu od přípravy návrhu výzkumného projektu přes získávání, analýzu a kritické zhodnocení dat či pramenných údajů až po publikaci výsledků a sepsání disertace. Kreditový systém studia skýtá možnost individuálního časového rozvržení studia a jeho průběžné modifikace, včetně zařazení zahraničních studijních či badatelských pobytů nebo také terénního výzkumu. Ve vědeckém rozvoji doktorandovi pomáhají doktorské a specializované semináře, na nichž doktorand diskutuje téma a problémy své disertace v širším odborném kolektivu svých kolegů a školitelů, jež přispívají k rozvoji kritického myšlení a argumentačních schopností či kritické interpretace textů a pramenných materiálů. Do výuky jsou také zapojeny mimořádné přednáškové kurzy zahraničních specialistů, které rozšiřují znalostní kompetence doktoranda a tříbí jeho jazykové dovedností (studium předpokládá zvládnutí jednoho světové a dalšího slovanského jazyka mimo původní doktorandův studovaný obor). Samozřejmostí je prezentace výsledků doktorandova bádání na tuzemských i zahraničních konferencích, kolokviích, workshopech či kulatých stolech a publikace výsledků doktorandovy vědecké práce jak v domácích recenzovaných časopisech, tak, minimálně jednou za studium, také v zahraničím odborném periodiku. Během studia sepisuje doktorand také alespoň jednu recenzi na odbornou knihu, vztahující se k disertačnímu projektu a na další vědeckou praxi se připravuje i podáním grantové přihlášky. V dalších kurzech rozšiřuje a prohlubuje své kompetence v oblasti teorie a metodologie a v souladu se svým individuálním studijním plánem absolvuje teoretické, metodologické, faktografické či jazykové kurzy odpovídající jeho konkrétnímu areálovému zaměření a disertačnímu projektu. Studium umožňuje i osvojení si umění popularizace vědeckého bádání, práci s médii a v neposlední řadě si doktorand pod dohledem školitele připraví výběrový předmět pro bakalářské studium odpovídající zaměření jeho disertačního projektu a získá tak nezanedbatelné pedagogické zkušenosti.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatné vědeckovýzkumné práce v oblasti areálových studií (se zaměřením na zvolený areál);
• dobře a s nadhledem se orientovat v kulturních souvislostech a v širších literárních, jazykových a historických problémech kulturních evropských (zejména slovanských a slovansko-neslovanských) areálů;
• metodologicky správně a eticky uchopit zkoumanou problematiku;
• pedagogické činnosti v oblasti výuky kultury evropských (slovanských) areálů, resp. konkrétního areálu na vysokých školách;
• popularizovat v médiích zvolené areály a představovat s nadhledem jejich hlavní problémy;
• připravovat grantové žádosti v oboru i mimo něj;
• aplikovat hlubší znalosti zvolených dominantních areálů ve své publikační činnosti;
• vytvářet a prezentovat výsledky své práce na národních i mezinárodních konferencích;
• vědecké organizační a ediční práce;
• komunikovat ve světovém jazyce a dalším jedním až dvěma jazyky zvoleného areálu.

Absolvent doktorského oboru je kvalifikovaným a kompetentním znalcem problematiky areálově-filologických studií jak v její obecné poloze, tak v okruhu jednoho nebo více kulturních areálů, např. střední Evropy, Balkánu, východní Evropy. Je odborníkem na problematiku menšinových kultur, multikulturalismu, kulturní komparatistiky v rámci toho kterého areálu. Zvládnutím teoretických a metodologických úskalí výzkumu a osvojením si činností potřebných k vědecko-organizační a ediční práci a pedagogických dovedností je předurčen k vědecké kariéře na vysokoškolských i dalších akademických pracovištích. Vedle specializovaných znalostí ovšem bude schopen nabídnout také samostatné uvažování a jednání, kritické a racionální myšlení a soustavnou práci s informacemi. Široká nabídka výběrových kurzů jej pak připraví i pro komunikaci s médii o problémech zkoumaného jednoho či více areálů či pro popularizaci výsledků (nejen) své vědecké práce a bude tedy připraven i pro práci mimo akademický sektor. To vše, včetně jazykových znalostí a netypicky širokého areálového záběru mu umožní uplatnit se i v institucích EU a dalších mezinárodních organizacích včetně NGO, bude připraven i na výkon středních a vyšších funkcí ve veřejné správě, může se uplatnit v politických funkcích blízkých zahraniční, školské a kulturní politice státu. Široký kulturní rozhled, znalost historie, literatury i jazykových problémů areálů takovéhoto absolventa také může nasměrovat do diplomatických služeb.

Završení doktorského studia reprezentuje disertační práce mající povahu autonomního badatelského výkonu, který je postaven nejen na originálním zpracování jedinečného tématu, ale odpovídá i adekvátnímu teoretickému a metodologickému zakotvení.

Disertační práce má minimálně 180 000 znaků. Součástí rozsahu bývá obvykle poznámkový aparát a bibliografie, nikoliv však úvodní strany a přílohy.

Práce musí kromě vlastního textu obsahovat titulní list, prohlášení o původnosti, obsah, soupis použité literatury, poznámkový aparát a cizojazyčné resumé.