Design informačních služeb

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má dvě části: písemnou část a ústní pohovor.Základní popis zkoušky:

1. Písemná část: vložte prosím do e-přihlášky motivační dopis a životopis nebo portfolio prezentující vaše dosavadní zkušenosti. Každý dokument má být v rozsahu 1 - 2 normostrany (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer), možný je i odkaz na veřejně přístupnou webovou prezentaci. Dokumenty vložte ve formátu PDF přímo do vaší e-přihlášky do rubriky Příloha 2. V rubrice zvolte správný typ sbíraného souboru, tj. „Design informačních služeb: Motivační dopis“ a „Design informačních služeb: Životopis nebo portfolio“, a nezapomeňte kliknout na „Uložit“ dole na stránce. Dokumenty vložte nejpozději do 1. 3. 2025.
2. Ústní pohovor proběhne online. Na pohovoru se potkáte s vyučujícími a budete mít příležitost se také rozhodnout, zda je studium pro vás vhodné. K ústnímu pohovoru budou pozváni uchazeči, kteří prospějí u písemné části přijímací zkoušky, tj. získají 80 či více bodů z maximálního počtu 100 bodů za písemnou část.

   Přijetí bez přijímací zkoušky

   Pro přijetí ke studiu tohoto programu není možné prominout přijímací zkoušku.

• Celkový počet bodů za motivační dopis: 50
• Celkový počet bodů za životopis nebo portfolio: 50
• Celkový počet bodů za písemnou část přijímací zkoušky: 100
• Hranice pro prospěch v písemné části přijímací zkoušky: 80 bodů (včetně)

• Celkový počet bodů za ústní pohovor: 100
• Hranice pro prospěch v ústní zkoušce: 50 bodů (včetně)

Pro mnohé profesní dráhy v současnosti neexistuje v České republice ucelená nabídka formálního vzdělávání. Příkladem takových profesních oblastí je například design informačních služeb. Cílem profesně orientovaného bakalářského online studijního programu Design informačních služeb je nabídnout ucelený a propracovaný vědomostní, dovednostní i aplikační základ pro současné i budoucí leadery v oblasti informačních služeb ve veřejné, neziskové i komerční sféře. Studium vede k osvojení kompetencí v oblasti uživatelského výzkumu, interakčního designu a vývoje informačních technologií a služeb a k podpoře inovací v informačních organizacích v kontextu lokálních komunit i současných globálních společenských i environmentálních výzev. V současnosti se jedná o jediný takový bakalářský program v České republice.

Studijní program je koncipovaný s ohledem zejména na potřeby netradičních studujících, kteří již mají menší či výraznější zkušenost s praxí. Tito studující se mohou nacházet v situaci kariérního postupu a rozvoje, kariérní tranzice či odloženého studia. Program je plně online, s kombinací asynchronní a synchronní výuky, která na jednu stranu umožňuje velkou míru personalizovaného průchodu studiem a na druhou stranu díky synchronním prvkům a zapojení významných českých i zahraničních expertů podporuje vytváření profesní identity a komunity. Kromě online formy si program klade za cíl zahrnout ještě další dílčí inovativní prvky, např.:

- modulární strukturu, škálovatelnost a propojení s celoživotním vzděláváním;

- zapojení nových technologií, např. technologií pro virtuální realitu, zejména v kontextu virtuální spolupráce týmů studentů;

- uznávání předchozího profesního vzdělávání;

- nové podoby kvalifikační práce - designový či výzkumný projekt.

Obsahově je program postavený na principech tzv. aplikovaných humanitních věd (applied humanities), vychází z teoretické základny informačních věd a knihovnictví a využívá poznatky z designu, psychologie, sociologie, ekonomie, ergonomie, informatiky a dalších oborů, které ale pevně zasazuje do oborového kontextu, přičemž navazuje na vybrané studijní programy tzv. i-škol (iSchools). Základem aplikačního potenciálu studijního programu je osvojení tzv. designového myšlení a dalších designových metodik (human-centred design, transition design) a jejich využití v oborovém kontextu. Aplikovaná a profesní povaha studijního programu je podpořena zejména zapojením odborníků z praxe, návazností na profesní standardy a modely (např. Service design maturity model) i partnerstvím s oborovými organizacemi (např. s Asociací UX nebo Česko Digital).

Struktura studijního programu je modulární a umožňuje i propojení s celoživotním vzděláváním. Základní stavební jednotkou programu jsou semestrální dvacetikreditové tematické moduly složené z jednotlivých předmětů. Vedle aplikačních kompetencí jsou významnou součástí studia i podpora kritického myšlení a problematika etiky informačních technologií.

Studium se zakládá na individuální práci se studentem v jeho specifické životní situaci a zaměření. Rozvoj, průchod studiem a jednotlivými předměty monitorován a reflektován pomocí digitálního studijního portfolia, individuálních a skupinových konzultací tomu vyhrazených a metod online tutoringu.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• identifikovat příležitosti a situace, které vyžadují inovace s ohledem na strategické cíle organizace a společenský kontext
• navrhnout designový proces vedoucí k efektivním a zodpovědným inovacím v oblasti informačních služeb
• navrhnout a realizovat výzkum sloužící k odhalení potřeb uživatelů a identifikaci a analýze problému k řešení
• kreativně přistupovat k návrhům řešení identifikovaných problémů
• prototypovat a testovat nová řešení stávajícího problému (design či redesign)
• používat vhodné metodiky a metody designu služeb (persony, cesta službou, service blueprint a další)
• pochopit principy agilního procesního a projektového řízení
• orientovat se v možnostech současných technologií, jejich výhodách i omezeních
• promýšlet kriticky (i nezamýšlené) důsledky designu a redesignu služeb v širším společenském, ekonomickém a environmentálním kontextu
• prosazovat změny v organizacích, které povedou k zodpovědným a udržitelným inovacím informačních služeb
• orientovat se v profesní komunitě a být její součástí
• navrhnout a řídit proces vlastního celoživotního učení s ohledem na své kariérní a profesní cíle

Absolventi studijního programu se bez problémů uplatní na nejrůznějších pozicích v oblasti a výzkumu a vývoje služeb:

• Specialista*ka pro návrh informačních služeb (designer*ka služeb). Pracovní náplní designera služeb je navrhovat služby a jejich jednotlivé prvky (rozhraní) tak, aby byly pro uživatele přístupné, použitelné a užitečné.

• Specialista*ka pro uživatelský výzkum (UX výzkumník/výzkumnice). Úkolem uživatelského výzkumníka je zkoumat pomocí metod aplikovaného kvalitativního i kvantitativního výzkumu potřeby uživatele, zapojovat uživatele do návrhu informačního produktu pomocí metod participativního výzkumu a testovat použitelnost, přístupnost a užitečnost služeb.

• Interakční designer*ka navrhuje rozhraní a jednotlivé prvky služby tak, aby usnadnil co nejvíce uživateli interakci se službou či produktem.

• Product owner / service owner je člen týmu, který vyvíjí službu a jeho úkolem je prioritizovat a řídit proces agilního vývoje informační služby na základě potřeb uživatele.

• Vedoucí oddělení, team leader, specialista*ka pro VR zážitky… Nezáleží na tom, jak se vaše pozice bude jmenovat. V jakékoliv roli budete vědět, jak využívat designový proces, jak vanrhovat informační služby a využívat přitom ty správné technologie.

Tyto pozice můžete zastávat ve veřejných institucích, v komerčních firmách včetně mezinárodních korporací i v neziskových organizacích. Stejně tak je bude program připravovat i pro kariéru nezávislého profesionála (OSVČ, tzv. na volné noze). S ohledem na tuto pestrost jsou zastoupení mezi lektory a mentory i profesionálové ze všech těchto oblastí.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe jsou nedílnou součástí studia a jejich rozsah bude nejméně 2 týdny každý semestr, celkem více než 12 týdnů. Realizovány jsou zejména prostřednictvím kurzů Design informačních služeb – projekt I-IV a formou bakalářského projektu. V průběhu studia budou mít studující jak možnost absolvovat stáže formou práce na zadaném projektu, tak formou inovačního projektu ve svém vlastním zaměstnání.

Kvalifikační práce se sestává ze závěrečného projektu a individuálního digitálního portfolia, které reflektuje závěrečný projekt i všechny dílčí výstupy praktické výuky.

Digitální portfolio reflektuje dosažené znalosti a dovednosti a zasazuje je do oborového a společenského kontextu. Závěrečná zkouška je vedena formou rozpravy nad portfoliem a ověření znalostí a dovedností odpovídajícím výstupů z učení.

Na studium lze navázat jakýmkoliv navazujícím magisterským programem, pro který splníte kritéria přijetí. Na Katedře informačních studií a knihovníctví si můžete zvolit kombinovanou formu magisterského programu Informační studia a knihovnictví s profilací na design informačních služeb.