Soudobé dějiny

Soudobé dějiny představují mimořádně dynamicky se rozvíjející společenskovědní obor. Jeho cílem je otevřít studujícím cestu k hledání odpovědí na otázky nedávné minulosti, k odhalování a pochopení souvislostí různých typů a úrovní majících vliv na přítomnost a k porozumění současnému vývoji, a to jak v České republice, tak v Evropě i ve světě. Studenti se jednak seznámí se současnými trendy v historiografii, jednak získají kompetence v práci s prameny, v použití výzkumných technik a v analýze dat, ale také v jejich interpretaci. Obor rozvíjí analytické dovednosti, které jsou dnes žádány v nejrůznějších oborech lidské činnosti: ve výuce na všech typech škol, výzkumu, sféře klasických i nových sociálních médií, neziskovém sektoru i státní správě a samosprávě. Získávají tak předpoklady, jež absolventům oboru umožní pokračovat v rozličných společenskovědních magisterských studijních programech a v budoucnu se věnovat samostatné výzkumné činnosti či expertní analytické práci. Program je vhodný pro všechny středoškolské zájemce o moderní historii. Na bakalářské úrovni se přitom v současnosti v českém prostředí jedná o unikátní nabídku soustředěné výuky soudobých dějin, tedy dějin od skončení druhé světové války. A druhá jedinečnost oboru spočívá v interdisciplinární kooperaci odborníků v oblasti soudobých dějin se společenskovědními specialisty.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• definovat relevantní výzkumné otázky týkající se soudobých dějin;
• odhalovat a pochopit historické souvislosti různých typů a úrovní mající vliv na přítomnost a podmiňující porozumění současnému vývoji v různě definovaných kontextech;
• orientovat se v současných trendech v historiografii;
• pracovat s prameny a analyzovat a interpretovat data;
• používat klasické i pokročilé výzkumné techniky;
• generovat a obhájit svá profesní rozhodnutí a nést za ně odpovědnost.

Absolvování oboru umožňuje pokračovat v rozličných společenskovědních magisterských studijních programech a v budoucnu se věnovat samostatné výzkumné činnosti či expertní analytické práci. Absolvent programu je zároveň připraven k práci v nejrůznějších oborech lidské činnosti: v oblasti vzdělávání, sféře médií, neziskovém i ziskovém sektoru, státní správě a samosprávě.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Povinnou součástí studia programu je odborná praxe (předmět „Praxe“) provázená supervizí v minimálním rozsahu 50 hodin praxe. Praxe by měla být realizována ve čtvrtém semestru studia. Katedry podílející se na programu studentům zajišťují pracoviště, se kterými dlouhodobě spolupracují a na nichž je možné praxi vykonat (muzea, archivy, Ústav pro studium totalitních režimů apod.). Praxe je orientována na získání kompetencí jednak v oblasti práce s prameny, jednak v rovině základních badatelských činností spjatých s výzkumem v oblasti soudobých dějin.

Standardní rozsah bakalářské práce je 63 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce má charakter samostatného empirického výzkumu, realizovaného jak s využitím původních pramenů, tak sekundární literatury. Práce mají dokumentovat schopnost autora či autorky definovat badatelský problém, orientovat se v aktuálním stavu poznání na dané téma a relevantních konceptech a teoriích, formulovat originální výzkumné otázky, identifikovat vhodné metody umožňující tyto otázky zodpovědět, realizovat vlastní výzkum a konečně zformulovat konkluze. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 5/2024 Státní závěrečné zkoušky, závěrečné práce a jejich obhajoby.

Absolvent bakalářského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu na Filosofické fakultě a na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, respektive v kterémkoli navazujícím magisterském programu kterékoli české či zahraniční univerzity s humanitním či společenskovědním zaměřením.