UĞURLU, Emin, Jan ROLEČEK and Erwin BERGMEIER. Oak woodland vegetation of Turkey-a first overview based on multivariate statistics. Applied Vegetation Science. Wiley-Blackwell, vol. 15, No 4, p. 590-608. ISSN 1402-2001. doi:10.1111/j.1654-109X.2012.01192.x. 2012.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Oak woodland vegetation of Turkey-a first overview based on multivariate statistics
Name in Czech Vegetace dubových lesů Turecka – první přehled založený na mnohorozměrné statistice
Authors UĞURLU, Emin (792 Turkey), Jan ROLEČEK (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and Erwin BERGMEIER (276 Germany).
Edition Applied Vegetation Science, Wiley-Blackwell, 2012, 1402-2001.
Other information
Original language English
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 10600 1.6 Biological sciences
Country of publisher United States of America
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Impact factor Impact factor: 2.263
RIV identification code RIV/00216224:14310/12:00061426
Organization unit Faculty of Science
Doi http://dx.doi.org/10.1111/j.1654-109X.2012.01192.x
UT WoS 000308373500014
Keywords (in Czech) fytogeografie;gradientová analýza;klasifikace vegetace
Keywords in English gradient analysis;phytogeography;vegetation classification
Tags AKR, rivok
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: Ing. Andrea Mikešková, učo 137293. Changed: 11/4/2013 10:55.
Abstract
The main gradients in compositional diversity of Turkey’s oak woodland vegetation range from xerophytic evergreen woodlands near the Mediterranean Sea coast to mesophytic deciduous forests near the Black Sea coast and to continental open (semi-) deciduous (south-) east Anatolian woodlands and shrublands. These compositional gradients are associated with gradients in species traits and macroclimate. Silvopastoralism and coppicing are very common forms of land use of Turkish oak forests, although both have somewhat declined recently. Old-growth forests are scarce or absent in most oak-dominated systems.
Abstract (in Czech)
Hlavní gradienty druhového složení tureckých doubrav sahají od xerotermních stálezelených lesů na pobřeží Středozemního moře k mezofilním opadavým lesům na pobřeží Černého moře a ke kontinentálním otevřeným (polo)opadavým (jiho)východoanatolským lesům a křovinám. Tyto gradienty druhového složení jsou spojeny s gradienty v druhových vlastnostech a makroklimatu. Lesní pastva a pařezení jsou běžnými způsoby hospodaření v tureckých dubových lesích, byť v poslední době poněkud ustoupily. Staré porosty jsou vzácné nebo zcela chybějí ve většině ekosystémů s dominancí dubu.
PrintDisplayed: 13/4/2024 08:33