J 2012

Species loss of stoneflies (Plecoptera) in the Czech Republic during the 20th century

BOJKOVÁ, Jindřiška, Klára KOMPRDOVÁ, Tomáš SOLDÁN a Světlana ZAHRÁDKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Species loss of stoneflies (Plecoptera) in the Czech Republic during the 20th century

Název česky

Vymírání pošvatek (Plecoptera) v České republice ve 20. století

Autoři

BOJKOVÁ, Jindřiška (203 Česká republika, garant, domácí), Klára KOMPRDOVÁ (203 Česká republika, domácí), Tomáš SOLDÁN (203 Česká republika, domácí) a Světlana ZAHRÁDKOVÁ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Freshwater Biology, Danvers, Blackwell Science, 2012, 0046-5070

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Spojené státy

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 3.933

Kód RIV

RIV/00216224:14310/12:00057735

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

UT WoS

000310346900011

Klíčová slova česky

species extinction; species response curves; species range; long-term changes; anthropogenic impact

Klíčová slova anglicky

anthropogenic impact; long-term changes; species extinction; species range; species-response curves

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 4. 2013 17:45, Ing. Andrea Mikešková

Anotace

V originále

1. Rapid expansion and intensification of anthropogenic activities in the 20th century has caused profound changes in freshwater assemblages. Unfortunately, knowledge of the extent and causes of species loss (SL) is limited due to the lack of reliable historical data. An unusual data set allows us to compare changes in the most sensitive of aquatic insect orders, the Plecoptera, at some 170 locations in the Czech Republic between two time periods, 19551960 and 20062010. Historical data (18901911) on assemblages of six lowland rivers allow us to infer even earlier changes. 2. Regional stonefly diversity decreased in the first half of the 20th century. Streams at lower altitudes lost a substantial number of species, which were never recovered. In the second half of the century, large-scale anthropogenic pressure caused SL in all habitats, leading to a dissimilarity of contemporary and previous assemblages. The greatest changes were found at sites affected by organic pollution and a mixture of organic pollution and channelisation or impoundment. Colonisation of new habitats was observed in only three of the 80 species evaluated. 3. Species of moderate habitat specialisation and tolerance to organic pollution were most likely to be lost. Those with narrow specialisations in protected habitats were present in both historical and contemporary collections. 4. Contemporary assemblages are the consequence of more than a 100 years of anthropogenic impacts. In particular, streams at lower altitude and draining intensively exploited landscapes host a mere fragment of the original species complement. Most stonefly species are less frequently present than before, although their assemblages remain almost intact in near-natural mountain streams. Our analyses demonstrate dramatic restriction of species ranges and, in some cases, apparent changes in altitudinal preference throughout the area.

Česky

Rychlý rozmach a intenzifikace antropogenních aktivit ve 20. závažně ovlivnil společenstva sladkých vod. Znalosti o rozsahu a příčinách mizení druhů jsou nicméně silně limitované kvůli nedostatku důvěryhodných historických dat. Data o nejcitlivější skupině vodního hmyzu, pošvatkách, ze 170 lokalit v České republice nám umožňují srovnat dvě období: 1955–1960 a 2006–2010. Historická data (1890–1911) navíc přinášejí informaci o ještě dřívějších změnách. Lokální diverzita pošvatek poklesla v první polovině 20. století. Toky v nižších nadmořských výškách ztratily podstatnou část druhů, které se už nikdy nenavrátily. Ve druhé polovině 20. století plošný antropogenní tlak způsobil mizení druhů ve všech habitatech, což vedlo k nepodobnosti původních a současných společenstev. Složení současných společenstev jsou důsledkem více než 100 let antropogenních vlivů. Většina pošvatek je mnohem vzácnější než dříve, ačkoli relativně nedotčená společenstva přetrvávají v horských tocích. Naše výsledky demonstrují dramatické zúžení rozšíření druhů a v některých případech také změnu preference nadmořské výšky v České republice.

Návaznosti

GPP505/10/P302, projekt VaV
Název: Složení a struktura taxocenóz pošvatek (Plecoptera): změny diverzity, nároků a rozšíření jednotlivých druhů po 50 letech
Investor: Grantová agentura ČR, Složení a struktura taxocenóz pošvatek (Plecoptera): změny diverzity, nároků a rozšíření jednotlivých druhů po 50 letech