Bosna v ideologii jihoslovanství Franja Račkého a Josipa Juraje Strossmayera

STEHLÍK, Petr. Bosna v ideologii jihoslovanství Franja Račkého a Josipa Juraje Strossmayera (Bosnia in the Ideology of Yugoslavism of Franjo Rački and Josip Juraj Strossmayer). Slovanský přehled = Review for the History of Central, Eastern and Southeastern Europe. Praha: Historický ústav AV, 2012, roč. 98, č. 5, p. 411-464. ISSN 0037-6922.

Basic information

• Original name: Bosna v ideologii jihoslovanství Franja Račkého a Josipa Juraje Strossmayera
• Name (in English): Bosnia in the Ideology of Yugoslavism of Franjo Rački and Josip Juraj Strossmayer
• Authors: STEHLÍK, Petr (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Slovanský přehled = Review for the History of Central, Eastern and Southeastern Europe, Praha, Historický ústav AV, 2012, 0037-6922.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 60101 History
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/12:00061593
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords in English: Croatian national ideology; Franjo Rački; Josip Juraj Strossmayer; Bosnia; Yugoslavism
• Tags: RIV - zkontrolováno, rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Bosna figurovala ve všech chorvatských národně-integračních a státotvorných koncepcích 19. a 20. století jako důležitá součást chorvatského nebo šíře jihoslovanského historického, politického a národního prostoru. Předkládaná studie si klade za cíl definovat postavení Bosny v původní ideologii jihoslovanství (jugoslavismu) Franja Račkého a Josipa Juraje Strossmayera, zformulované na počátku 60. let 19. století. Studie přináší jednak obecnou charakteristiku jugoslavismu, která dosud nebyla v českém prostředí vypracována v takovém rozsahu a podobě; jednak podrobnou analýzu postavení a úlohy Bosny a Bosňanů v rámci zmíněné chorvatské národně-integrační ideologie a politickém myšlení jejích tvůrců. Text se skládá ze dvou charakterově odlišných, ale vzájemně provázaných částí. V první z nich se snažím hutnou formou postihnout základní principy, dogmata, východiska a specifika zkoumaného ideologického systému. Již v této části pojmenovávám řadu aspektů původního jihoslovanství, které jsou klíčové pro porozumění postavení Bosny v jeho rámci. Bosenské problematice se pak podrobně věnuji v případové studii, jež tvoří druhou část tohoto textu. Ta je členěna do několika tematických podkapitol, v nichž se na základě podrobné analýzy relevantních brožur, článků, proslovů a korespondence pokouším co nejvýstižněji a nejúplněji charakterizovat postavení Bosny a Bosňanů v jejich ideologickém systému a politickém myšlení. Nejprve obecně pojmenovávám dominantní aspekty bosenské problematiky v tvorbě a aktivitách zmíněných ideologů. Poté látku strukturuji do následujících podkapitol: 1) Rački o historické a národní příslušnosti Bosny; 2) Rački a bogomilský mýtus; 3) Střetávání křesťanství a islámu jako podstata východní otázky a bosenští muslimové; 4) Předhradí i most: úloha Chorvatů a Jihoslovanů v dějinách a řešení východní otázky; 5) Mezi Vídní a Bělehradem: vývoj postojů tvůrců ideologie jihoslovanství k postavení Bosny v dobové politice.

Abstract (in English)

Bosnia figured in all Croatian national-political conceptions of the 19th century as an important part of Croatian or a wider South Slavonic historical, political and national territory. This paper examines the position of this land in the original ideology of Yugoslavism formulated by Franjo Rački and Josip Juraj Strossmayer at the beginning of the 1860s. The paper consists of a general description of Yugoslavism, which has yet to be done in such scope and form in the Czech language, and a detailed analysis of the status and role of Bosnia and Bosnians within this Croatian national integration ideology and in the political thinking of its creators. The main sources used include political treatises, brochures, newspaper articles, speeches and correspondence. The paper consists of two structurally different, but mutually intertwined parts. The first part presents a compendious overview of the basic principles, dogmas, grounds and specifics of the analyzed ideological system created by Franjo Rački and Josip Juraj Strossmayer. Several aspects of the original Yugoslavism which are crucial for understanding the position of Bosnia within its frames are already described. The second part of the paper is a case study entirely concentrated on the Bosnia-related elements of the original ideology of Yugoslavism. It is divided into several thematic sub-chapters: 1) Rački on Historical and National Belonging of Bosnia; 2) Rački and the Bogomilian Myth; 3) The Clash of Christianity and Islam as the Essence of the Eastern Question; 4) Bulwark and Bridge: the Role of Croats and South Slavs in the History and Solution of the Eastern Question; 5) Between Vienna and Belgrade: the Development of Stances of the Creators of the Ideology of Yugoslavism towards the Posititon of Bosnia in Contemporary Politics.