2012
Konstitucija i ezik (štrichi kăm ezikovata politika na Sărbija i drugite postsărbochărvatski republiki)
KREJČÍ, PavelZákladní údaje
Originální název
Konstitucija i ezik (štrichi kăm ezikovata politika na Sărbija i drugite postsărbochărvatski republiki)
Název česky
Ústava a jazyk (peripetie jazykové politiky Srbska a dalších postsrbochorvatských republik)
Název anglicky
Constitution and language (outline of the language policy of Serbia and the other post-Serbo-Croatian republics)
Autoři
KREJČÍ, Pavel ORCID (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Plovdiv, Bălgarska ezikova politika v uslovijata na evropejska integracija i globalizacija, od s. 150-162, 13 s. 2012
Nakladatel
Universitetsko izdatelstvo „Paisij Chilendarski“
Další údaje
Jazyk
bulharština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Bulharsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/12:00061714
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-954-423-784-4
Klíčová slova česky
jazyk a ústava; srbochorvatština a ústava; srbština a ústava; chorvatština a ústava; bosenština a ústava; černohorština a ústava
Klíčová slova anglicky
language and constitution; Serbo-Croatian language in constitution; Serbian language in constitution; Croatian language in constitution; Bosnian language in constitution; Montenegrin language in constitution
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 10. 2016 09:50, doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
V originále
Različnite faktori, koito sa okazvali vlijanie vărchu razbiraneto, no săšto taka i obštestvenite i političeskite naglasi po văprosa za knižovnija ezik na teritorijata na kojato živejat sărbite, chărvatite, bošnjacite i černogorcite, imat otraženie i v sădăržanieto i formulirovkata na săotvetnite členove na konstitucijata za oficialnija ezik na săotvetnata dăržava. Važnostta na simvoličnija smisăl na ezika e očevidna praktičeski văv vsički konstitucii na republikite na bivšata Jugoslavija săzdadeni sled 1990 g. (členovete v koito se spomenava oficialnijat ezik vinagi sa edni ot părvite v ramkite na konkretnata konstitucija), no tova e taka naprimer i v dvete konstitucii na kralskata Jugoslavija, v ezikovite zakoni na t.nar. Nezavisima Dăržava Chărvatija ili v razporedbite na organiziranoto antifašistko dviženie (AVNOJ). Politiziraneto na văprosa za knižovnija ezik na sărbo-chărvatska ezikova teritorija (negovoto naimenovanie, istorija, varianti, normi) beše s naj-goljama sila prez poslednite 22 godini i mnogo često povlijava obektivnostta na naučnija pogled vărchu tozi problem.
Česky
Rozličné faktory, které ovlivňovaly porozumění, ale také společenské a politické postoje k otázce standardního jazyka v prostoru obývaném Srby, Chorvaty, Bosňáky a Černohorci, se rovněž promítaly do obsahu a formulací ústavních článků o úředním jazyce příslušné země. Důležitost symbolického významu jazyka je patrná prakticky ve všech ústavách postjugoslávských republik zformovaných po roce 1990 (články zmiňující úřední jazyk jsou vždy mezi prvními v rámci dané ústavy), ale bylo tomu tak třeba i v obou ústavách královské Jugoslávie, v jazykových zákonech ustašovského Chorvatska nebo v nařízeních organizovaného protifašistického odboje (AVNOJ). Politizace otázky standardního jazyka v srbsko-chorvatském prostoru (jeho jména, historie, podoby, normy) dosáhla největší intenzity v posledních 22 letech a velmi často zasahuje i do objektivity odborného posuzování této problematiky.