Konstitucija i ezik (štrichi kăm ezikovata politika na Sărbija i drugite postsărbochărvatski republiki)

KREJČÍ, Pavel. Konstitucija i ezik (štrichi kăm ezikovata politika na Sărbija i drugite postsărbochărvatski republiki). In prof. dfn Diana Ivanova. Bălgarska ezikova politika v uslovijata na evropejska integracija i globalizacija. Plovdiv: Universitetsko izdatelstvo „Paisij Chilendarski“, 2012, s. 150-162. ISBN 978-954-423-784-4.

Základní údaje

• Originální název: Konstitucija i ezik (štrichi kăm ezikovata politika na Sărbija i drugite postsărbochărvatski republiki)
• Název česky: Ústava a jazyk (peripetie jazykové politiky Srbska a dalších postsrbochorvatských republik)
• Název anglicky: Constitution and language (outline of the language policy of Serbia and the other post-Serbo-Croatian republics)
• Autoři: KREJČÍ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Plovdiv, Bălgarska ezikova politika v uslovijata na evropejska integracija i globalizacija, od s. 150-162, 13 s. 2012.
• Nakladatel: Universitetsko izdatelstvo „Paisij Chilendarski“

Další údaje

• Originální jazyk: bulharština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Bulharsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/12:00061714
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-954-423-784-4
• Klíčová slova česky: jazyk a ústava; srbochorvatština a ústava; srbština a ústava; chorvatština a ústava; bosenština a ústava; černohorština a ústava
• Klíčová slova anglicky: language and constitution; Serbo-Croatian language in constitution; Serbian language in constitution; Croatian language in constitution; Bosnian language in constitution; Montenegrin language in constitution
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok, Serbo-Croatian in Constitutions
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Različnite faktori, koito sa okazvali vlijanie vărchu razbiraneto, no săšto taka i obštestvenite i političeskite naglasi po văprosa za knižovnija ezik na teritorijata na kojato živejat sărbite, chărvatite, bošnjacite i černogorcite, imat otraženie i v sădăržanieto i formulirovkata na săotvetnite členove na konstitucijata za oficialnija ezik na săotvetnata dăržava. Važnostta na simvoličnija smisăl na ezika e očevidna praktičeski văv vsički konstitucii na republikite na bivšata Jugoslavija săzdadeni sled 1990 g. (členovete v koito se spomenava oficialnijat ezik vinagi sa edni ot părvite v ramkite na konkretnata konstitucija), no tova e taka naprimer i v dvete konstitucii na kralskata Jugoslavija, v ezikovite zakoni na t.nar. Nezavisima Dăržava Chărvatija ili v razporedbite na organiziranoto antifašistko dviženie (AVNOJ). Politiziraneto na văprosa za knižovnija ezik na sărbo-chărvatska ezikova teritorija (negovoto naimenovanie, istorija, varianti, normi) beše s naj-goljama sila prez poslednite 22 godini i mnogo često povlijava obektivnostta na naučnija pogled vărchu tozi problem.

Anotace česky

Rozličné faktory, které ovlivňovaly porozumění, ale také společenské a politické postoje k otázce standardního jazyka v prostoru obývaném Srby, Chorvaty, Bosňáky a Černohorci, se rovněž promítaly do obsahu a formulací ústavních článků o úředním jazyce příslušné země. Důležitost symbolického významu jazyka je patrná prakticky ve všech ústavách postjugoslávských republik zformovaných po roce 1990 (články zmiňující úřední jazyk jsou vždy mezi prvními v rámci dané ústavy), ale bylo tomu tak třeba i v obou ústavách královské Jugoslávie, v jazykových zákonech ustašovského Chorvatska nebo v nařízeních organizovaného protifašistického odboje (AVNOJ). Politizace otázky standardního jazyka v srbsko-chorvatském prostoru (jeho jména, historie, podoby, normy) dosáhla největší intenzity v posledních 22 letech a velmi často zasahuje i do objektivity odborného posuzování této problematiky.

Anotace anglicky

The different aspects that affect the understanding and the social and political stress over the questions of the standard language in the area where today live Serbs, Croats, Bosniaks and Montenegrins reflected also over the content of certain articles in the constitutions concerning language. The importance of the symbolic meaning of language is not obvious only in the constitutions of practically all post-Yugoslav republics, formed after 1990 (the articles about language are in the beginning of the text of the constitution). We can see it also in the first constitutions of monarch Yugoslavia, in the language laws of Ustaša's Croatia, in the directives of AVNOJ and in the constitution of SR B&H from 1974. The politisation of the question of standard language in the Serbo-Croatian area (its name, history, form) is so great in the last 22 years and many times makes difficult or unables the objective scientific view over the problem.