Jazyk(y) Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců v ústavách od 19. století do současnosti (1. část)

KREJČÍ, Pavel. Jazyk(y) Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců v ústavách od 19. století do současnosti (1. část). In Navýchod. Praha: Na východ od Aše, 2012, s. 16-19. ISSN 1214-2522.

Základní údaje

Originální název

Jazyk(y) Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců v ústavách od 19. století do současnosti (1. část)

Název anglicky

Language(s) of Serbs, Croats, Bosniaks and Montenegrins in constitutions since 19th Century until today (Part 1)

Autoři

KREJČÍ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Praha, Navýchod, od s. 16-19, 4 s. 2012

Nakladatel

Na východ od Aše

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Popularizační texty a aktivity

Obor

60200 6.2 Languages and Literature

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14210/12:00074622

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISSN

Klíčová slova česky

jazyk a ústava; srbochorvatština a ústava; srbština a ústava; chorvatština a ústava; bosenština a ústava; černohorština a ústava

Klíčová slova anglicky

language and constitution; Serbo-Croatian language in Constitution; Serbian language in Constitution; Croatian language in Constitution; Bosnian language in Constitution; Montenegrin language in Constitution

Štítky

RIV - zkontrolováno, rivok

---

Anotace

V originále

Článek přináší přehled problematiky označování jazyka Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců, jak se odrážel především v ústavách jednotlivých jihoslovanských zemí. Důležitost symbolického významu jazyka je patrná prakticky ve všech ústavách postjugoslávských republik zformovaných po roce 1990 (články zmiňující úřední jazyk jsou vždy mezi prvními v rámci dané ústavy), ale bylo tomu tak třeba i v obou ústavách královské Jugoslávie, v jazykových zákonech ustašovského Chorvatska nebo v nařízeních organizovaného protifašistického odboje (AVNOJ). Politizace otázky standardního jazyka v srbsko-chorvatském prostoru (jeho jména, historie, podoby, normy) dosáhla největší intenzity v posledních 22 letech a velmi často zasahuje i do objektivity odborného posuzování této problematiky.

Anglicky

The different aspects that affect the understanding and the social and political stress over the questions of the standard language in the area where today live Serbs, Croats, Bosniaks and Montenegrins reflected also over the content of certain articles in the constitutions concerning language. The importance of the symbolic meaning of language is not obvious only in the constitutions of practically all post-Yugoslav republics, formed after 1990 (the articles about language are in the beginning of the text of the constitution). We can see it also in the first constitutions of monarch Yugoslavia, in the language laws of Ustaša's Croatia, in the directives of AVNOJ and in the constitution of SR B&H from 1974. The politisation of the question of standard language in the Serbo-Croatian area (its name, history, form) is so great in the last 22 years and many times makes difficult or unables the objective scientific view over the problem.