Experimentální výzkum náboženského rituálu

KUNDT, Radek. Experimentální výzkum náboženského rituálu. In Metodologické problémy v etnografickom výskume sociálnych reprezentácií, Bratislava, 8.-9. novembra 2012. 2012.

Základní údaje

Originální název

Experimentální výzkum náboženského rituálu

Název anglicky

Experimental research of religious ritual

Autoři

KUNDT, Radek (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Metodologické problémy v etnografickom výskume sociálnych reprezentácií, Bratislava, 8.-9. novembra 2012, 2012

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/12:00061827

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

experiment; náboženství; rituál; kognitivní věda o náboženství; teorie; metodologie; mnoha-úrovňové vysvětlení

Klíčová slova anglicky

experiment; religion; ritual; cognitive science of religion; theory; method; multi-level explanation

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Hlavní otázku, kterou si každý klademe předtím, než začneme něčemu věnovat svůj čas a pozornost (pokud je nám tento prostor pro teoretizování v běžném životě dopřán), je to, čeho chceme vlastně svým úsilím dosáhnout. Stejně je tomu i ve vědě s tou výjimkou, že věda, je-li dělána poctivě, nám "teoretizování" předepisuje povinně. Pokud se pohybujeme v disciplínách, které nejsou dominovány jediným paradigmatem (a to je většina společenských věd současnosti), je tento první odrazový bod pro každého vědce ještě těžší v tom, že mu toto paradigma není diktováno, nýbrž si ho musí volit sám. Počáteční krok a s ním i odpovědnost a tíha argumentace, vyžadující široký teoretický i metodologický rozhled, tak leží oproti vědám s převládajícím paradigmatem na jednotlivých vědcích. Důležitější než tento osobní rozměr je přitom rozměr věcný. Mám na mysli to, že počáteční otázka je tímto předsunuta o jeden krok nazpět, ještě před formulaci výzkumné otázky, kterou bychom za jiných okolností začínali. Tuto fázi můžeme pracovně definovat jako vyjasňování teoretických předpokladů a cílů daného projektu na úrovni filosofie vědy. Závěrem této fáze jsou v prvé řadě rozhodnutí, která předurčí možné výsledky projektu i cestu k jejich dosažení. Ve svém příspěvku nastíním na pozadí vlastního výzkumu jednu z možných cest, kterou se lze vydat. Mezi rozhodnutí ze zmiňované první fáze patří příklon k: explanačním teoriím, multidisciplinárnímu přístupu, evoluční perspektivě, naturalistickému studiu náboženství a k experimentálnímu paradigmatu obecně. Argumentovat budu pro to, že je nejenom možné, ale i užitečné, používat i při studiu kulturních jevů, jako jsou náboženské kolektivní ritualizované akce, kvantifikaci. K názorné argumentaci použiji příkladů z vlastního výzkumu role autonomického arousalu na prosocialitu účastníků náboženských rituálů.

Anglicky

Before devoting attention, time and effort to any enterprise (and given the luxury to theorize), a goal must be identified. The same is true in science, except that in properly done science the theorizing is mandatory. Within disciplines that are not dominated by a single paradigm (most social sciences today), the starting point for any scientist is even harder. Without a dominant paradigm, individual scientists choose an initial step and the ensuing responsibility of building sound supporting arguments couched in a broad theoretical and methodological. This need drags us back before the formulation of the research question, which would otherwise be the starting point. A description of this phase might be 'clarification of theoretical assumptions and objectives' of the project, and it is being done on the turf of philosophy of science. Results of this phase are largely the decisions (choices) that will determine possible outcomes of the project and methods to achieve them. In this paper I outline the background of my own research as a possible preparatory method. Among the aforementioned decisions (choices) from the initial phase are: favoring explanatory theories, favoring multidisciplinary approach, favoring evolutionary perspective, favoring naturalistic frameworks of the study of religion in general and favoring experimental paradigm. I argue that it is possible and useful to use quantification even in the study of cultural phenomena such as religious ritualized collective action. To illustrate the argument, I will use as an example my own laboratory research on the influence of autonomic arousal on pro-social behavior.

---

Návaznosti

EE2.3.20.0048, projekt VaV

Název: Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství