2012
Tzv. státní škola v ruské historiografii: zachycení jejích počátků a zformování v dobovém odborném tisku
ŠAUR, JosefZákladní údaje
Originální název
Tzv. státní škola v ruské historiografii: zachycení jejích počátků a zformování v dobovém odborném tisku
Název anglicky
State school of Russian historians: rendering of its outset and formation in the contemporary scholarly press
Autoři
ŠAUR, Josef (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Slovanský přehled, Praha, Historický ústav AV ČR, 2012, 0037-6922
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/12:00062039
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
"státní škola"; "historicko-právní škola"; ruská historiografie; K. D. Kavelin; S. M. Solovjov; B. N. Čičerin
Klíčová slova anglicky
“state school“; “historical-legal school“; Russian historiography; K. D. Kavelin; S. M. Solovyov; B. N. Chicherin
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 15. 4. 2013 09:11, Martin Svora
V originále
Tzv. „státní škola“ patří k nejvýznamnějším proudům v ruské historiografii 19. století a je spojována se jmény K. D. Kavelina, S. M. Solovjova a B. N. Čičerina. Pojem „státní škola“ se dnes užívá konvenčně, jako pevně daný a všem srozumitelný bez snahy o jeho přesnější vymezení. Nicméně termín prošel za 160 let své existence mnoha proměnami: škola byla různě nazývána (nová historická škola, historicko-právní škola, právní škola apod.), historikové se lišili v názorech koho do školy zařadit a sovětská historiografie jeho chápání značně ideologizovala. Od 90. let 20 století se vedou diskuze o očištění pojmu od ideologického nánosu a jeho novém vymezení. Článek podrobně zkoumá okolnosti vzniku státní školy ve 2. polovině 40. let 19. století v pracích Kavelina a Solovjova a sleduje její vývoj až do 60. let 19. století, kdy formování školy završilo Čičerinovo dílo. Zjištěné skutečnosti jsou pak konfrontovány se zachycením činnosti školy v dobovém odborném tisku a historiografii ve snaze ukázat, které historiografické koncepce měly své opodstatnění a které nikoliv. Prezentováno je chápání státní školy v dílech M. P. Pogodina, V. G. Bělinského, N. G. Černyševského, I. J. Zabelina a především N. K. Bestuževa-Rjumina a P. N. Miljukova.
Anglicky
The “state school” represents one of the most significant currents in the Russian historiography of the 19th century. It is associated with the names of K. D. Kavelin, S. M. Solovyov and B. N. Chicherin. The term “state school” is conventionally used as strictly given and widely comprehensible nowadays, i.e. without attempts to find a more precise definition of it. However; the term has gone through many transformations during its 160 years of existence: the school was called variously (new historical school, historical-legal school, legal school etc.), historians differed in their opinions on who belongs to the school and the Soviet historiography greatly ideologized a conception of it. Since the 1990s there have been debates going on concerned with ridding the term of its ideological sediment and defining it in a new way. The paper offers a detailed analysis of the foundation of the “state school” in the second half of the 1840s in the works of Kavelin and Solovyov and follows its development up to the 1860s, when the formation of the school rounded off with the works of Chicherin. The established facts are then confronted with rendering of the activities of the school in the contemporary press and historiography, in order to demonstrate which historiographical conceptions were justified. The article presents the conception of the “state school” in the works of M. P. Pogodin, V. G. Belinsky, N. G. Chernyshevsky, I. Y. Zabelina and particularly in the works of N. K. Bestuzhev-Ryumin and P. N. Milyukov.
Návaznosti
| MUNI/21/SAU/2012, interní kód MU |
|