Několik pohledů na nacionalismus – jeden z faktorů rozpadu Jugoslávie

ŠTĚPÁNEK, Václav. Několik pohledů na nacionalismus – jeden z faktorů rozpadu Jugoslávie. In Fatková, Gabriela. Balkán a nacionalismus : labyrintem nacionální ideologie. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012, s. 39-55. ISBN 978-80-904846-4-1.

Základní údaje

Originální název

Několik pohledů na nacionalismus – jeden z faktorů rozpadu Jugoslávie

Název anglicky

A few insights into nationalism – one of the factors

Autoři

ŠTĚPÁNEK, Václav (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Plzeň, Balkán a nacionalismus : labyrintem nacionální ideologie, od s. 39-55, 17 s. 2012

Nakladatel

Západočeská univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/12:00063174

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-904846-4-1

Klíčová slova česky

Jugoslávie; nacionalismus; resentiment

Klíčová slova anglicky

Yugoslavia; nationalism; resentment

Štítky

RIV - zkontrolováno, rivok

---

Anotace

V originále

Autor představuje nacionalismus jako jeden z mnoha významných faktorů, které v 90. letech 20. století přispěly k rozpadu Jugoslávie. Sleduje historické souvislosti poválečného vývoje a proměny původního jugoslávského státního projektu, založeného na ideologii "bratrství a jednoty", až k postupné decentralizaci a posilování významu jednotlivých federálních republik, asociovaných se státotvornými národy. Význam nacionalismu v Jugoslávii výrazně vzrostl po Titově smrti v roce 1980, jako hlavní alternativa kolektivní identifikace však získal primát až po kolapsu socialistického projektu. Nacionalismus v jugoslávském prostoru byl posilován jak řadou mýtů o potlačované etnické identitě a nepotrestaných křivdách a násilnostech z období druhé světové války, tak argumenty o slavné minulosti a výjimečnosti jednotlivých národů. K jeho rozvoji výrazně přispívala i politická a ekonomická nerovnost a z nich plynoucí pocit nespravedlnosti a ukřivděnosti ze strany různých národnostních skupin. Autor vyzdvihuje také symbolický a emocionální rozměr nacionalistické ideologie, který v 90. letech převážil nad jednoznačnou ekonomickou výhodností setrvání ve společném státě.

Anglicky

The chapter "A few insights into nationalism – one of the factors contributing to the dissolution of Yugoslavia" highlights nationalism as one important factor (among others) in the disintegration of Yugoslavia in the 90s. The author focuses on the historical context of post-war development and the changes of the initial Yugoslavian state project based on the ideology of "brotherhood and unity". And then emphasises the significance of the gradual decentralisation and strengthening of concrete federal republics in the dissolution of the state. The importance of nationalism in Yugoslavia rose significantly after the death of Tito in 1980, as nationalism became the main alternative form of of collective identification after the fall of Socialist project. The main fuel of the various nationalisms in the Yugoslavian area were the myths about a suppressed ethnic identity, unpunished abuses and violent acts from the Second World War and arguments about the grand history and exceptionality of particular nations. The national groups developed a sense of injustice based on their initial economic and political inequality. The author emphasizes the symbolic and emotional side of the issue, overweighting the economic aspects.