2012
Koncept náboženství v moderní čínské společnosti a jeho vědecká reflexe
ŠINDELÁŘ, PavelZákladní údaje
Originální název
Koncept náboženství v moderní čínské společnosti a jeho vědecká reflexe
Název anglicky
The Concept of Religion in Modern Chinese Society and Its Scientific Reflection
Autoři
ŠINDELÁŘ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Religio : revue pro religionistiku, Brno, Česká společnost pro religionistiku, 2012, 1210-3640
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/12:00063316
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
China; Chinese society; modernity; concept of religion; zongjiao; ethnocentrism; diffused religion
Změněno: 26. 2. 2017 12:20, Mgr. Jiří Plucar, Ph.D.
V originále
Na počátku analýzy současného čínského náboženského života a náboženské politiky čínského státu by mělo stát pochopení kontextu pojmu „náboženství“ v Číně i jeho využívání čínským státem, coby nástroje k ovlivňování náboženského života vlastní společnosti. Jde o problematiku, vyplývající z dlouhé historie vztahu čínského státu a náboženství. Ta je zároveň ovlivněna i moderním terminologickým a teoretickým diskursem, který do Číny dorazil z evropského prostředí. Článek se zabývá vznikem a ukotvením pojmu „náboženství“ v čínském prostředí - pojmu, který nemá v tradiční (před-moderní) čínské kultuře a společnost patřičný ekvivalent. Významnou roli v zavádění teoretického konceptu náboženství do čínské společnosti a jeho následné využití pro konkrétní politické cíle hrála věda, a to jak věda domácí čínská, tak i ta západní. Moderní evropská věda za asistence čínských intelektuálních elity 19. - 20. století definovala historické role, funkce a formy náboženství v moderní i v tradiční čínské společnosti. Tento text se pokouší nastínit problémy, které vznikali při průniku a akulturaci pojmu „náboženství“ do čínské společnosti a také popisuje, jak je tento proces reflektován v euro-americkém akademickém prostředí.
Anglicky
When analyzing contemporary Chinese religious life and religious policy of Chinese state, the starting point should be to realize context in which the term religion is understood in China and to notice tools that the Chinese state subsequently uses for handling religious expressions in the society. These issues are rooted in the long history of the Chinese state-religion relationship, however, they are perceived through modern terminological and theoretical discourse. The article focuses on origins of the concept of religion in Chinese reality; it traces the origins in European modern thinking and in particular cultural and structural patterns that are unfamiliar to the traditional (pre-modern) Chinese culture and society. An important role in the introduction of the theoretical concept of religion in Chinese society and its following use for specific political goals is played by science, both domestic Chinese and Western. It was the modern European science (Humanities) that was defining historical role, function and form of religion since the late 19th century. With an extensive help from Chinese intellectual elite they also interpreted various manifestations of religion in modern as well as in traditional Chinese society. This paper attempts to outline problems that arise from the penetration and acculturation of the concept of religion into the Chinese society and it also describes how these problems are reflected in academic environment, especially in the Euro-American area.