Polyfarmakoterapie – zásadní problém geriatrické medicíny.

WEBER, Pavel, Hana MELUZÍNOVÁ, Hana MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Vlasta POLCAROVÁ, Jana HRUBANOVÁ a Petronela AMBROŠOVÁ. Polyfarmakoterapie – zásadní problém geriatrické medicíny. In Sborník abstrakt: 14. Pražské gerontologické dny, Praha, 27.-28.5.2010. 2010.

Základní údaje

• Originální název: Polyfarmakoterapie – zásadní problém geriatrické medicíny.
• Název česky: Polyfarmakoterapie – zásadní problém geriatrické medicíny.
• Název anglicky: Polypharmacotherapy - a major problem in geriatric medicine.
• Autoři: WEBER, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí), Hana MELUZÍNOVÁ (203 Česká republika, domácí), Hana MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ (203 Česká republika, domácí), Vlasta POLCAROVÁ (203 Česká republika, domácí), Jana HRUBANOVÁ (203 Česká republika) a Petronela AMBROŠOVÁ (703 Slovensko, domácí).
• Vydání: Sborník abstrakt: 14. Pražské gerontologické dny, Praha, 27.-28.5.2010, 2010.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30200 3.2 Clinical medicine
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/10:00063536
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova anglicky: advanced age – multi-morbidity – pharmacotherapy - drug interaction - compliance

Anotace

Ač jsou si pojmy polyfarmakoterapie a polypragmazie obsahově blízké a bývají někdy i profesionální veřejností zaměňovány, nelze je etymologicky prohlásit za identické. Polyfarmakoterapie často odůvodněná a účelná bývá ve stáří podmíněna zejména současně přítomnou polymorbiditou. I když jednotlivá onemocnění jsou zcela správně a indikovaně léčena podle EBM (medicína založená na důkazech), nejednou z toho hrozící možné farmakologické interakce ustupují poněkud do pozadí. Díky tomu mohou být i závažné obtížně odhalitelné. Počet léků u ambulantních seniorů je 4-6/denně; zatímco u hospitalizovaných je to 5-8/den. V běžné praxi jako polyfarmakoterapii označujeme současné užívání více než 4 a více léků. U těchto lékových režimů je zvýšené riziko lékových interakcí. Polypragmazie je definována jako stav, kdy pacient – v některých případech zbytečně – užívá léčivých přípravků příliš mnoho, příliš dlouhou dobu nebo v nadměrných dávkách. O polypragmazii se mluví i v tom případě, kdy pacient užívá i jen jeden ne nezbytně nutný léčivý přípravek. Do určité míry má snahu tento pojem označit nekoordinovanost a neúčelnost terapeutických postupů a opatření. Polypragmazie tak může vést k exponenciálnímu nárůstu rizika nežádoucích účinků a lékových interakcí (při 6 a více lécích je riziko podle WHO zvláště vysoké).

Anotace anglicky

Although the concepts are polyfarmacotherapy and polypharmacy are substantively similar and sometimes even professional public confused, you can not declare etymologically identical. Polypharmacotherapy often justified and is useful in old age depends primarily polymorbidity simultaneously present. Although the individual diseases are quite rightly indicated and treated according to EBM (evidence based medicine), of which more than once threatened possible pharmacological interactions recede somewhat into the background. So they can be severe and difficult to detect. Number of medications in ambulatory elderly is 4-6/denně; while hospitalized is 5-8/den. In current practice as polypharmacotherapy called concomitant use more than 4 or more medications. For these drug regimens are at increased risk of drug interactions. Polypharmacy is defined as a condition where the patient - in some cases unnecessarily - medicines used too much, too long or in excessive doses. About polypharmacy is spoken even if the patient is taking even one not strictly necessary medicine. To some extent, this term tends to indicate unsuitability incoordination and therapeutic procedures and measures. Polypharmacy may lead to an exponential increase in the risk of adverse effects and drug interactions (with 6 or more drugs, the risk of WHO particularly high).