J 2012

Vliv šlachového transferu extensor carpi radialis longus - extensor pollicis longus na funkci ruky

JUSTAN, Ivan, Zdeněk DVOŘÁK, Tomáš KUBEK, Petr HÝŽA, Igor STUPKA et. al.

Základní údaje

Originální název

Vliv šlachového transferu extensor carpi radialis longus - extensor pollicis longus na funkci ruky

Název anglicky

Treatment of a Ruptured Extensor Policis Longus Tendon by Extensor Carpi Radialis Longus Transfer

Autoři

JUSTAN, Ivan (203 Česká republika, garant, domácí), Zdeněk DVOŘÁK (203 Česká republika, domácí), Tomáš KUBEK (203 Česká republika, domácí), Petr HÝŽA (203 Česká republika, domácí), Igor STUPKA (203 Česká republika, domácí) a Jiří VESELÝ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae čechoslovaca, Praha, Galén, 2012, 0001-5415

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 1.628 v roce 2009

Kód RIV

RIV/00216224:14110/12:00063781

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

UT WoS

000308732200011

Klíčová slova česky

šlachový transfer; extensor pollicis longus; extensor carpi radialis longus; funkce ruky

Klíčová slova anglicky

tendon transfer; extensor pollicis longus; extensor carpi radialis longus; hand function

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 22. 4. 2013 14:57, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková

Anotace

V originále

CÍL PRÁCE Extensor pollicis longus (EPL) je hlavní extenzor interphalangeálního kloubu a důležitý extenzor metakarpophalangeálního kloubu palce. V současnosti se k rekonstrukci funkce EPL po jeho ruptuře běžně používají dvě šlachy, šlacha extensor indicis proprius (EIP) a extensor carpi radialis longus (ECRL). Hodnotili jsme skupinu pacientů s rupturou EPL a následným šlachovým transferem ECRL na EPL, který byl metodou volby. Cílem práce bylo zhodnotit naše výsledky a vliv odpojení ECRL na funkci ruky. MATERIÁL A METODIKA V letech 2003 až 2007 bylo operováno 20 pacientů s podkožní rupturou EPL, u kterých byl proveden šlachový transfer extensor carpi radialis longus na extensor pollicis longus. Pacienti byli pozvání ke kontrole po dvou letech, při které byl zaznamenán rozsah pohybu (ROM) poraněné a kontralaterální ruky, pro hodnocení výsledků byl použit modifikovaný Geldmacherův skórovací systém a pacienti vyplnili dotazník DASH. Průměrná doba sledování byla 24 měsíců (19-31 měsíců). VÝSLEDKY V souboru pacientů byl vypočítán průměrný Total Active Motion (TAM) operované ruky s výsledkem 98,75 stupňů (60-140, SD 22,74). Průměrný deficit extenze interphalangeálního (IP) kloubu byl 5,42 stupňů (0-25, SD 8,77) a průměrná flexe v IP kloubu byla 65,8 stupňů (40-80, SD 13,2). Pro zhodnocení stranových rozdílů byl zaznamenán ROM kontralaterálního palce. Výsledky byly následující: Průměrný TAM byl 141,3 stupňů (115-190, SD 20,43), průměrný deficit extenze v IP kloubu byl 0 stupňů (0-0, SD 0) a průměrná flexe v IP byla 68,8 stupňů (50-80, SD 9,6). DISKUSE Deficit extenze v IP kloubu byl patrný v obou skupinách operovaných pacientů. Ve skupině hodnotící pohyb kontralaterálního palce nebyl zjištěn žádný deficit. Ve skupině pacientů sledovaných déle po operaci byl zaznamenán nárůst deficitu extenze. To mohlo být způsobeno nežádoucí adaptací donorského svalu, adhezemi nebo povolenou šlachovou suturou. Přes trojnásobně silnější svalovinu je při adaptaci na delší exkurze palce svalové bříško ECRL progresivně nataženo a ztrácí svou sílu. Průměrná hodnota v dotazníku DASH byla 22,51 což by v našem případě mohlo být označeno za malý vliv. ZÁVĚR Transfer ECRL na EPL je zavedenou alternativní technikou. Zhodnocením výsledků Geldmacherova skórovacího systému a měření rozsahu pohybů byla zjištěna zvýšená adaptace pohybu palce na deficit extenze IP kloubu, která měla za následek mírný vliv na funkci ruky. Vliv se netýkal základních denních aktivit a byl únosný pro všechny pacienty. Rozdíl v extenzi zápěstí mezi operovanou a kontralaterální rukou odpovídal předoperačnímu stavu.

Anglicky

PURPOSE OF THE STUDY Two tendons, i.e., the extensor indicis proprius (EIP) and the extensor carpi radialis longus (ECRL), are commonly used to reconstruct the function of a ruptured extensor pollicis longus (EPL) tendon. We reviewed a group of patients with EPL ruptures treated by ECRL tendon transfer to the EPL tendon, which was the method of choice. The aim was to evaluate the results and to assess the effect of ECRL detachment on hand function. MATERIAL AND METHODS Twenty patients were treated surgically for a subcutaneous rupture of the EPL tendon between 2003 and 2007. Each patient was examined at 2 years after surgery. The range of motion (ROM) of both the injured and the contralateral hand was recorded and evaluated with a modified Geldmacher scoring system; a response to the DASH questionnaire was obtained. The mean follow-up was 24 months (19-31 months). RESULTS For the ROM of the operated hand, the mean Total Active Motion (TAM) of 98.75 degrees (60-140, SD 22.74) was calculated. The mean extension lag at the interphalangeal (IP) joint was 5.42 degrees (0-25, SD 8.77) and the mean IP flexion was 65.8 degrees (40-80, SD 13.2). In order to evaluate body side differences, the ROM of the contralateral thumb was recorded. The values were as follows: mean TAM, 141.3 degrees (115-190, SD 20.43); mean IP extension lag, 0 degrees (0-0, SD 0); mean IP flexion, 68.8 degrees (50-80, SD 9.6). DISCUSSION The extension lag at the IP joint was detected in both the operated and the contralateral hands. The patients examined at a longer interval after surgery showed an increase in extension lag. This may have been caused by undesired adaptation of the donor muscle, the presence of adhesions or suture loosening. CONCLUSIONS The results showed increased adaptation of thumb motion to the extension lag at the IP joint, which had a mild effect on the patient's hand function. The difference in wrist extension between the operated and the contralateral hand corresponded to the pre-operative condition.