KUMMEROVÁ, Marie, Štěpán ZEZULKA, Petr BABULA a Lucie VÁŇOVÁ. Root response in Pisum sativum and Zea mays under fluoranthene stress: Morphological and anatomical traits. Chemosphere. Elsevier Ltd., 2013, roč. 90, č. 2, s. 665-673. ISSN 0045-6535. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1016/j.chemosphere.2012.09.047.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Root response in Pisum sativum and Zea mays under fluoranthene stress: Morphological and anatomical traits
Název česky Reakce korenu Pisum sativum a Zea mays na stres fluoranthenem: Morfologicke a anatomicke znaky
Autoři KUMMEROVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí), Štěpán ZEZULKA (203 Česká republika, domácí), Petr BABULA (203 Česká republika) a Lucie VÁŇOVÁ (203 Česká republika, domácí).
Vydání Chemosphere, Elsevier Ltd. 2013, 0045-6535.
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 30105 Physiology
Stát vydavatele Velká Británie a Severní Irsko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor Impact factor: 3.499
Kód RIV RIV/00216224:14310/13:00066017
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Doi http://dx.doi.org/10.1016/j.chemosphere.2012.09.047
UT WoS 000312618300072
Klíčová slova česky PAU fluoranthen; rust korenu; anatomie korenu; hrach; kukurice;
Klíčová slova anglicky PAH fluoranthene; root growth; root anatomy; Pea; Maize;
Štítky AKR, rivok
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc., učo 1146. Změněno: 20. 9. 2017 10:37.
Anotace
Introduced organic pollutants in all ecosystem compartments can cause stress resulting in a wide range of responses including different root development. In this study, the effects of a polycyclic aromatic hydrocarbon fluoranthene (FLT; 0.1, 1 and 7 mg/L) on the growth, morphology and anatomical structure of roots of pea and maize was evaluated. In comparison with pea, significant stimulation of root system growth of maize caused by 0.1 mg/L (total length longer by 25%, number of lateral roots by 35%) and its reduction (total length by 34%) already by 1 mg/L FLT is the proof of different interspecies sensitivity to low and higher environmental loading. Nevertheless in both plant species a high loading 7mg/L FLT significantly reduced both growth (total length by 95% in pea, 94% in maize) and the number of lateral roots (by 78% in pea, 94% in maize). Significantly increased thickness of root of both maize and pea was caused by 7 mg/L FLT and in maize already by 0.1 mg/L FLT. It may be mainly connected with an enlargement of stele area (up to 50% in pea and 25% in maize). Increased xylem area in root tip (by up to 385% in pea, 167% in maize) and zone of maturation (up to 584% in pea, 70% in maize) and its higher portion in stele area of root tip (by 9% in pea, 21% in maize), mainly in roots exposed 7 mg/L FLT, are a proof of an early differentiation of vascular tissue and a shortening of root elongation zone. Moreover in both plant species exposed to this treatment, the decline of rhizodermis cells and external layers of primary cortex was found and also significant deformation of primordia of lateral roots was recorded.
Anotace česky
Vnášení organických polutantů do všech složek ekosystému může způsobit stres vedoucí k řadě reakcí včetně změny vývoje kořene. V této studii byl sledován vliv polycyklického aromatického uhlovodíku fluoranthenu (FLT; 0.1, 1 a 7 mg/L) na růst, morfologii a anatomickou strukturu kořenů hrachu a kukuřice. V porovnáni s hrachem, významná stimulace růstu kořenového systému u kukuřice při FLT 0.1 mg/L (celková délka větší o 25%, počet postranních kořenů o 35%) a jeho redukce (celková délka o 34%) již koncentrací 1 mg/L FLT je dokladem rozdílné mezidruhové citlivosti k nízkému a vyššímu zatížení prostředí. U obou druhů vysoké zatížení 7mg/L FLT významně redukovalo jak délku (celková délka o 95% u hrachu, 94% u kukuřice) tak počet postranních kořenů (o 78% u hrachu, 94% u kukuřice). Větší tloušťka kořene (u obou při FLT 7mg/L, u kukuřice už od 0.1 mg/L) může souviset se zvětšením plochy stélé (až o 50% u hrachu a 25% u kukuřice). Větší plocha xylemu v kořenové špičce (až o 385% u hrachu, 167% u kukuřice) a v diferenciační zóně (až o 584% hrachu, 70% u kukuřice) a jeho větší podíl v ploše stélé špičky (o 9% u hrachu, 21% u kukuřice), zejména u kořenů vystavených 7 mg/L FLT, jsou dokladem dřívější diferenciace vodivých pletiv a zkrácení elongační zóny kořene. Zjištěno bylo také poškození buněk rhizodermis a významné deformace primordií laterálních kořenů.
Návaznosti
GA522/09/0239, projekt VaVNázev: Buněčné a orgánové odpovědi rostlin na polycyklický aromatický uhlovodík
Investor: Grantová agentura ČR, Buněčné a orgánové odpovědi rostlin na polycyklický aromatický uhlovodík
VytisknoutZobrazeno: 15. 5. 2024 02:56