Hudebně-literární slovník. Hudební díla inspirovaná slovesným uměním. Skladatelé 20. století. III. díl slovníkové trilogie

SPOUSTA, Vladimír. Hudebně-literární slovník. Hudební díla inspirovaná slovesným uměním. Skladatelé 20. století. III. díl slovníkové trilogie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 292 s. ISBN 978-80-210-5959-7.

Základní údaje

Originální název

Hudebně-literární slovník. Hudební díla inspirovaná slovesným uměním. Skladatelé 20. století. III. díl slovníkové trilogie

Autoři

SPOUSTA, Vladimír

Vydání

1. vyd. Brno, 292 s. 2013

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

Umění, architektura, kulturní dědictví

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

ISBN

978-80-210-5959-7

Klíčová slova česky

artificiální hudba; nonartificiální hudba; tonální hudba; atonální hudba; elektroakustická hudba; hudební postmoderna; populární hudba; americká pop-music; jazz; vokální tvorba; slovesné umění; lidová slovesnost; krásná literatura; umělecká tvořivost; metodologické konotace hudebního myšlení

Klíčová slova anglicky

artificial music; non-artificial music; tonal music; atonal music; electro-acoustic music; musical postmodernism; popular music; American pop-music; jazz; vocal production; literary art; folk literature; beautiful literature; artistic creativity; methodological connotations of musical thinking

Štítky

Munipress, munipress-propagace

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

3. díl Hudebně-literárního slovníku koncepčně navazuje na první dva díly věnované světovým a českým skladatelům, které v roce 2011 vydalo Nakladatelství Masarykovy univerzity, a uzavírá tak monumentální slovníkovou trilogii. Zabývá se hudební tvorbou skladatelů 20. století, přičemž eviduje pouze ty jejich hudební skladby, které prokazují nějakou spojitost se slovesným (výjimečně i výtvarným) uměním. Ta může mít podobu blíže nespecifikované literární, výtvarné či hudební inspirace, nejčastěji však vyvěrá ze společné ideje, tématu, obsahu nebo textu literárního díla. Takto koncipovaný slovník vnáší do české a světové hudební a literární lexikografie nový a originální pohled na artificiální a nonartificiální hudební tvorbu 20. století, a to v kontextu celosvětovém. Zaznamenává 4205 hudebních děl 533 českých a světových skladatelů žijících v časovém rozpětí od roku 1930 až po současnost, ale též 1995 autorů literárních děl, která jejich vznik inspirovala. Pozornost je také věnována lidové slovesnosti a jejímu odrazu v hudební tvorbě, ale i skladbám, kterými jejich autoři vzdávali hold významným umělcům doby minulé. Adresáty Slovníku jsou kromě muzikologů, literárních vědců a kulturologů i odborní pracovníci hudebních fondů a archivů, ale též širší uměnímilovná veřejnost. Jim slouží bohatý soupis literatury, seznamy hudebních skladatelů a literárních umělců, jmenný rejstřík i úvodní teoretické pojednání, ve kterém je zmíněno 929 hudebních skladatelů a zpěváků a osvětlena geneze jednotlivých hudebních stylů a experimentů proměňujících hudební myšlení soudobých skladatelů.

Anglicky

The third part of a Musical-Literary Dictionary builds on the first two parts of the Dictionary dealing with world and Czech composers which were published by the Masaryk University Press in 2011. The third part of the Dictionary concludes a monumental dictionary trilogy. This work deals with literary production of the 20th century composers and registers only their musicial compositions which are linked to literary (exceptionally also visual) art. The link could have a form of unspecified literary, visual or musical inspiration. In the most cases the connection is about a common idea, theme, content or text of a literary work. The Dictionary designed by this way brings a new and original point of view to the 20th century artificial and non-artificial musical production in a worldwide context into Czech and world musicial and literary lexicography. The book includes 4205 musicial works of 533 Czech and world composers living from 1930 to the present and, on the other hand, it contents also 1995 literary authors whose literary works have inspired a birth of the musicial works. Furthernore the Dictionary pays attention to folk literature and its display in musicial production and also to musicial works through which their authors have paid tribute to important artists of the past. This work is intended for musicologists, literary scientists, cultural scientists, specialists working with musicial and archival collections but also for broad art-loving public. For them, the Dictionary proposes a rich literary register, lists of musicial composers and literary artists, name index and a theoretic introductory which deals with 929 musicial composers and singers and a genesis of particular musicial styles and experiments changing musicial thinking of contemporary composers.