Vnitřní odsun 1947-1953 : závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa

DVOŘÁK, Tomáš. Vnitřní odsun 1947-1953 : závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa. Vyd. 1. Brno: Matice moravská, 2012, 469 s. Knižnice Matice moravské ; sv. 38. ISBN 978-80-86488-92-9.

Základní údaje

• Originální název: Vnitřní odsun 1947-1953 : závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa
• Název anglicky: Internal population transfer 1947-1953 : final phase of the "purification of borderlands" in political and social context of postwar Czechoslovakia
• Autoři: DVOŘÁK, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Vyd. 1. Brno, 469 s. Knižnice Matice moravské ; sv. 38, 2012.
• Nakladatel: Matice moravská

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/12:00064077
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-86488-92-9
• Klíčová slova anglicky: Czechoslovakia 1945-1948; ethnic miniorities; Forced Labour; forced migration; transfer of Germans; demographic policy; uranium mining; population transfers; displacement of population
• Štítky: german population in Czechoslovakia, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Publikace se zabývá především přesunem a rozptýlením neodsunutých německých obyvatel do vnitrozemí Čech a Moravy, přesídlením německých obyvatel do oblasti těžby uranu na Jáchymovsku a přesídlením obyvatel chorvatského ostrůvku na jižní Moravě. Dále jsou zmíněny také případy skupin obyvatel, které se obětí "vnitřního odsunu" nestaly, ačkoliv tato možnost byla úřady zvažována. Vnitrostátní deportace Maďarů ze Slovenska a vysídlování obyvatel z hraničního pásma podél železné opony byly již dobře popsány, tato práce se proto v těchto případech omezuje jen na srovnávací hledání společných a specifických rysů a vzájemných souvislostí. V letech 1946-1953 postihly "vnitřní odsuny" asi 100 000 osob. Příprava a realizace těchto opatření vypovídá mnohé o politice, myšlení a náladách tehdejší české společnosti. Na konkrétních plánech, včetně těch nakonec nerealizovaných, se v různé míře podílela řada motivů, jejichž analýza ukazuje především na pragmatický charakter komunistické politiky. Práce ukazuje, že právě komunistická taktika směřující k získání a udržení mocenské kontroly byla hlavním hybatelem sledovaných vnitřních přesunů, a to i navzdory některým proklamovaným strategickým cílům československé politiky. Některá opatření se dokonce dostávala do příkrého vzájemného rozporu, jak ukazuje např. právě přesun Němců na Jáchymovsko uskutečněný "ve vyšším státním zájmu" z důvodu zajištění pracovních sil pro uranový průmysl. Toto opatření zcela popíralo zásady a cíle paralelně realizovaného přesunu a rozptylu Němců od hranic s Německem do vnitrozemí. Pozornost komunistů se přitom od počátku, byť postupně přesouvala od perzekuce tzv. národně a státně nespolehlivých obyvatel. Národnostní kritéria však i nadále sehrávala důležitou roli v sociální realitě. Pozornost je v knize krátce věnována i zasazení problematiky poválečných "vnitřních odsunů" a národnostní asimilace do dobového středoevropského kontextu, zejména s ohledem na situaci v Polsku.

Anotace anglicky

The topic of this work describes the forced displacements of groups of inhabitants which followed after the main phase of the displacement of the German population in Czechoslovakia. The work focuses mainly on the relocation and spreading of the ten thousands of German inhabitants who were not displaced into the Bohemian and Moravian inland. It also shows the relocation of thousands of German inhabitants to the area of uranium mining in Jáchymov. Another group of relocated inhabitants was a Croatian island in the South Moravia. About 100 000 people were forced to relocate within Czechoslovakia during 1946–1953. The preparations and also the realization of these measures give us a lot of information about the politics, thoughts and moods of the Czech society of the time. The relocations of inhabitants, even those not realized in the end, resulted from a range of motives with varied significance which shows us mainly the pragmatic characteristics of the Communist policy. The Communist Party’s attention was from the beginning gradually transferred from the persecution of so called nationally unreliable inhabitants to the persecution of enemies defined by their class and real or potential adversaries of the Communist regime. However, the national criteria continued to play their significant role in the social reality. Compared to the displacement of millions of Germans across the borders,the so called "purge" of the borderlands and the inland relocations connected to it show us that the spectre of opinions was actually more varied. Not only did it manifest different attitudes of political parties but it also showed different structures of thoughts of Communists, traditional nationalists or bureaucrats. The work also pays attention to embedding the topic of the post-war inner relocations and the national assimilation to the context of central Europe, mainly focusing on the situation in Poland.

Návaznosti

• MSM0021622426, záměr: Název: Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura