Hustota stáda ovlivňuje severo-jižní alignment dobytka.

SLABÝ, Pavel, Kateřina TOMANOVÁ, Tereza VÁLKOVÁ, Jakub KARAS, Přemysl BARTOŠ, Radek NETUŠIL and Martin VÁCHA. Hustota stáda ovlivňuje severo-jižní alignment dobytka. (Density of herd impacts North-South alignment of cattle.). In Zoologické dny. 2013. ISBN 978-80-87189-14-6.

Basic information

• Original name: Hustota stáda ovlivňuje severo-jižní alignment dobytka.
• Name in Czech: Hustota stáda ovlivňuje severo-jižní alignment dobytka.
• Name (in English): Density of herd impacts North-South alignment of cattle.
• Authors: SLABÝ, Pavel (203 Czech Republic, belonging to the institution), Kateřina TOMANOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Tereza VÁLKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Jakub KARAS (203 Czech Republic, belonging to the institution), Přemysl BARTOŠ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Radek NETUŠIL (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Martin VÁCHA (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Zoologické dny, 2013.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Conference abstract
• Field of Study: 10600 1.6 Biological sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14310/13:00067874
• Organization unit: Faculty of Science
• ISBN: 978-80-87189-14-6
• Keywords (in Czech): krávy alignment magnetorecepce hustota stád
• Keywords in English: cows alignment magnetoreceptin herds density
• Tags: International impact

Abstract

Severo-jižní alignment, tedy spontánní zaujímání orientace osy těla rovnoběžně se směrem magnetického pole Země, je chování, které je popisováno u stále rostoucího počtu živočišných druhů. Zatím největší diskusi vyvolala otázka alignmentu u skotu domácího. Cílem naší práce bylo především fenomén severojižního alignmentu nezávisle ověřit. V zaslepeném pokusu jsme pomocí satelitních snímků vyhodnocovali pozice krav na pastvinách. Výsledky potvrdily převládající severojižní orientaci, a to jak při hodnocení všech jedinců sloučených ze všech stád (n=2235, p<0,01, u=179/359), tak při hodnocení průměrných orientací jednotlivých stád (n=74, p=0,005, u=5/185). Při sledování a vyhodnocování snímků jsme si všimli na první pohled patrného rozdílu v hustotách stád. Chtěli jsme proto ověřit naši hypotézu, že faktorem, který by mohl alignment ovlivnit, je právě hustota stáda. Z našich dat vyplývá, že alignment celých stád je u rozvolněných výraznější (n=24, p=0,005, u=179/359) než u hustých (n=24, p=0,710, u=41/221). Podobně i analýza jedinců z rozvolněných stád ukázala významný alignment (n=749, p<0,01, u=179/359) oproti jedincům z hustých stád, kteří orientováni nebyli (n=564, p=0,446, u=40/220). Naše data ukazují, že severo-jižní alignment je reprodukovatelným výsledkem. Dále naznačují, že vzájemné interakce zvířat a stádní prvky chování v hustých skupinách spíše potlačují efekt severojižního alignmentu. Je možné, že v hustších stádech může převažovat například vliv vedoucího jedince a roli při orientaci jednotlivců pak hrají spíše jejich vzájemné vztahy a kontakty. Alignment by tak mohl být alternativním projevem individuálního chování v situacích omezeného vlivu a přítomnosti ostatních jedinců. I když je z řady nepřímých důkazů pravděpodobné, že severojižní alignment je založen právě na magnetorecepci, tuto hypotézu naše práce netestovala.

Abstract (in English)

Severo-jižní alignment, tedy spontánní zaujímání orientace osy těla rovnoběžně se směrem magnetického pole Země, je chování, které je popisováno u stále rostoucího počtu živočišných druhů. Zatím největší diskusi vyvolala otázka alignmentu u skotu domácího. Cílem naší práce bylo především fenomén severojižního alignmentu nezávisle ověřit. V zaslepeném pokusu jsme pomocí satelitních snímků vyhodnocovali pozice krav na pastvinách. Výsledky potvrdily převládající severojižní orientaci, a to jak při hodnocení všech jedinců sloučených ze všech stád (n=2235, p<0,01, u=179/359), tak při hodnocení průměrných orientací jednotlivých stád (n=74, p=0,005, u=5/185). Při sledování a vyhodnocování snímků jsme si všimli na první pohled patrného rozdílu v hustotách stád. Chtěli jsme proto ověřit naši hypotézu, že faktorem, který by mohl alignment ovlivnit, je právě hustota stáda. Z našich dat vyplývá, že alignment celých stád je u rozvolněných výraznější (n=24, p=0,005, u=179/359) než u hustých (n=24, p=0,710, u=41/221). Podobně i analýza jedinců z rozvolněných stád ukázala významný alignment (n=749, p<0,01, u=179/359) oproti jedincům z hustých stád, kteří orientováni nebyli (n=564, p=0,446, u=40/220). Naše data ukazují, že severo-jižní alignment je reprodukovatelným výsledkem. Dále naznačují, že vzájemné interakce zvířat a stádní prvky chování v hustých skupinách spíše potlačují efekt severojižního alignmentu. Je možné, že v hustších stádech může převažovat například vliv vedoucího jedince a roli při orientaci jednotlivců pak hrají spíše jejich vzájemné vztahy a kontakty. Alignment by tak mohl být alternativním projevem individuálního chování v situacích omezeného vlivu a přítomnosti ostatních jedinců. I když je z řady nepřímých důkazů pravděpodobné, že severojižní alignment je založen právě na magnetorecepci, tuto hypotézu naše práce netestovala.