Porovnání metody odhadu věku dožití podle obrusu zubů a kombinované metody u staroslovanských populací

FIALOVÁ, Dana, Eva DROZDOVÁ, Tomáš ZEMAN a Bohuslav KLÍMA. Porovnání metody odhadu věku dožití podle obrusu zubů a kombinované metody u staroslovanských populací. Česká antropologie. 2012, roč. 62/2, č. 2012, s. 4-9. ISSN 1804-1876.

Základní údaje

• Originální název: Porovnání metody odhadu věku dožití podle obrusu zubů a kombinované metody u staroslovanských populací
• Název anglicky: Comparison of method of age assessement based on human dental wear and Combined method in Old Slavonic populations
• Autoři: FIALOVÁ, Dana (203 Česká republika, garant, domácí), Eva DROZDOVÁ (203 Česká republika), Tomáš ZEMAN (203 Česká republika) a Bohuslav KLÍMA (203 Česká republika).
• Vydání: Česká antropologie, 2012, 1804-1876.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: Archeologie, antropologie, etnologie
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/12:00058607
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova anglicky: Dental anthropology; Central Europe; Great Moravia; Slavonic populations; 9th century; diet; abrasion of teeth; age assessment
• Štítky: AKR, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V tomto výzkumu bylo pracováno se 165 jedinci pocházejících z lokalit Pohansko-Kostel (n = 118), Pohansko-Lesní školka (n = 24) a Znojmo-Hradiště (n = 23). Všechny lokality pocházejí z 9. století, tedy z období Velké Moravy. V předkládané práci byl nejprve u těchto jedinců určen věk metodou podle abraze zubů (Lovejoy, 1985) a poté kombinovanou metodou (Sjovold, 1975), která je doporučována coby přesnější. Výsledkem bylo zjištění, že se tyto dvě metody ve svých odhadech liší, a to tak, že ve skupině jedinců, jejichž věk byl odhadnut kombinovanou metodou na méně než 40 let, nebyl statisticky významný rozdíl (p > 0,05). Zato ve skupině jedinců odhadnutých kombinovanou metodou jako starší 40 let, se projevují zásadní systematické rozdíly. A to ve formě stále výraznějšího podhodnocování odhadu věku metodou dle obrusu zubů oproti metodě kombinované. Výstupem z tohoto výzkumu je tedy doporučení, přinejmenším pokud se jedná o staroslovanské populace, používat namísto metody Lovejoy (1985) jinou metodu na určení věku (např. kombinovanou metodu), vyvedenou do vyšších věkových kategorií, která není ovlivněna tolika vnějšími faktory. Dalším závěrem je, že ve studovaném vzorku nelze statisticky prokázat odlišnost v míře obrusu zubů mezi muži a ženami.

Anotace anglicky

This research was focused on 165 individuals coming from Pohansko-Kostel (n = 118), Pohansko-Lesní školka (n = 24) and Znojmo-Hradiště (n = 23). All these locations date from the same period, which means they all are dated to the 9th, i.e. to Great Moravia epoch. Firstly, age was estimated using the method of age assessment by human dental wear (Lovejoy, 1985) and then by the Combined method (Sjovold, 1975) which is recommended as more accurate. The outcome of the research is that methods show different results. Up to the age of 40 (according to the Combined method), there is no statistically significant difference (p>0.05) between these two methods. However, from 40 years on, there are essential systematically differences between them. The method based on dental wear proved to give increasingly lower age assessment compared to the Combined method. So as the conclusion we recommend to use other methods (for example the Combined method), at least for Old Slavonic populations, with higher upper limit and with lesser effect of external factors than the method of age assessment based on human dental wear. Another conclusion is that there is no statistical difference in dental wear between men and women within studied populations.

Návaznosti

• GD404/09/H020, projekt VaV: Název: Moravskoslezská škola archeologických doktorských studií II

Investor: Grantová agentura ČR, Moravskoslezská škola archeologických doktorských studií II

• MSM0021622427, záměr: Název: Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku. Archeologický terénní a teoretický výzkum, využití přírodních věd, metodologie a informatika, ochrana kulturního dědictví

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku