B 2012

Právní, náboženské a politické aspekty starověké římské rodiny

FRÝDEK, Miroslav, Jarmila BEDNAŘÍKOVÁ, Irena RADOVÁ, Renata VESELÁ, Ivana STARÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Právní, náboženské a politické aspekty starověké římské rodiny

Název česky

Právní, náboženské a politické aspekty starověké římské rodiny

Autoři

FRÝDEK, Miroslav, Jarmila BEDNAŘÍKOVÁ, Irena RADOVÁ, Renata VESELÁ, Ivana STARÁ, Silvie ŠIMORDOVÁ a Markéta MELOUNOVÁ

Vydání

1. vyd. Ostrava, 121 s. Edice právo, 2012

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-7418-157-3
Změněno: 25. 11. 2016 12:50, doc. Mgr. Katarina Petrovićová, Ph.D.

Anotace

V originále

Publikace s názvem Právní, náboženské a politické aspekty starověké římské rodiny je dílem kolektivu autorů, vyučujících na Právnické a Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Výsledkem této autorské spolupráce právních romanistů, historiků starověku a klasických filologů je tato monografie, která z různých pohledů popisuje starověkou římskou rodinu na základě právních a narativních pramenů. V úvodu práce je antická rodina zasazena do mytologických představ. Následuje část věnovaná náboženství a tradici v římské společnosti. Další kapitola je věnována postavení rodu, rodiny a jednotlivce z pohledu veřejného a soukromého práva. Navazující kapitola se věnuje tzv. serviovské ústavě a přežívání některých rodových zvyklostí. Jádro práce tvoří rozbor římské rodiny, postavení jejích členů jako osob sui a alieni iuris a tzv. přechodové rituály, které doprovázely důležité okamžiky v životě starověkého člověka (narození, dospělost, svatba, smrt a pohřeb). V posledním století republiky, v důsledku dlouhodobých občanských válek a proskripcí dochází v římské společnosti k náboženskému a mravnímu úpadku, o jehož nápravu se snaží Octavianus Augustus. Tomuto tématu je věnována kapitola popisující Augustovy reformy rodinného života. Předposlední kapitola se věnuje tzv. rodinnému trestnímu právu resp. oprávněním otce a manžela trestat svou manželku či děti za provinění (např. nevěra). Závěr práce se věnuje i úpravě postavení ženy v tzv. barbarském právu. Jako příklad bylo vybráno vizigótské právo. Tato závěrečná kapitola popisuje význam rodiny ve vizigótském státě a postavení ženy v rodině a ve veřejném životě.