2013
Indefinita kdokoliv a cokoliv v ČNK: sémantická analýza kontextů
STRACHOŇOVÁ, HanaZákladní údaje
Originální název
Indefinita kdokoliv a cokoliv v ČNK: sémantická analýza kontextů
Název anglicky
Czech indefinites kdokoliv and cokoliv: Semantic analysis of licensing contexts
Autoři
STRACHOŇOVÁ, Hana (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
XIIII. mezinárodní setkání mladých lingvistů, Olomouc, 7.-9. květen 2013, 2013
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/13:00068246
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
Czech free choice items; corpus data; Czech indefinites; disjunction
Štítky
Změněno: 25. 4. 2014 09:24, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
České výrazy s formantem -koliv (kdokoliv, cokoliv, kterýkoliv…) bývají tradičně zařazovány mezi indefinita (např. Komárek, 1986). Česká odborná literatura u nich svorně uvádí významový příznak všeobecnosti (Kopečný, 1980), zobecnění, zesílení (Rejzek, 2001), libovolnosti, namátkovosti, lhostejnosti a bezvýznamnosti (Komárek, 1986). Není nám však známa studie, která by teoreticky podložila fakt, že indefinita s touto morfologií jsou vyloučena například z prostých epizodických výpovědí v minulosti (1); zde v kontrastu s modální konstrukcí (2), imperativem (3) a futurem (4). (1) #Adam koupil jakékoliv víno. (2) Adam mohl koupit jakékoliv víno. (3) Adame, kup jakékoliv víno! (4) Zítra Adam koupí jakékoliv víno a vyrazíme za tebou. Zahraniční literatura obvykle chápe tyto výrazy jako free choice items (FCI), tedy výrazy sémanticky citlivé na polaritu výpovědi. Např. Giannakidou, která se podrobně zabývala distribucí ekvivalentních výrazů v řadě jazyků, definuje sémantické okolí umožňující výskyt těchto indefinit jako neveridické kontexty. Veridičnost je definována jako vlastnost funkce, která operuje na denotaci zanořené věty. Veridická funkce vyjadřuje závazek mluvčího k pravdivosti zanořené věty; např. hlavní věta v (5). Neveridická funkce tento závazek nevyjadřuje, respektive vyjadřuje nějakou formu nejistoty o pravdivosti zanořené věty či odstoupení mluvčího od závazku k pravdivosti věty; např. hlavní věta v (6) (Giannakidou, 2011). (5) Vím, že Karel přišel pozdě. (6) Přál jsem si, aby Karel přišel pozdě. Naším úkolem bude analyzovat korpusová data a ověřit autorčino tvrzení o distribuci FCI pro češtinu. Dále ohodnotíme přístup Giannakidou v porovnání s několika dalšími vybranými přístupy (Vendler, 1967; Kadmon&Landman, 1993; Dayal, 1998; Horn, 2000; Aloni, 2007; Šimík 2008; Błaszczak 2008). Hlavním cílem je správný formální popis významu českých FCI, protože distribuce těchto výrazů je jen obrácenou stranou stejné mince: význam podmiňuje distribuci.
Anglicky
Czech lexems containing the -koliv morpheme (kdokoliv ‘anyone’, cokoliv ‘anything’, kterýkoliv ‘any’, kdekoliv ‘anywhere’, etc.) are traditionally treated as indefinites (i.e. Komárek, 1986). We can find more o less the same semantic characteristic of them throughout the Czech literature: these items contain the semantic feature of generality (Kopečný, 1980) or generalization, reinforcement (Rejzek, 2001), arbitrariness, indifference and irrelevance (Komárek, 1980). But we are not aware of a study that would deal with the fact that the expressions with this specific morphology are excluded for instance from simple episodic past statements, see (1); in contrast with modal statements, see (2), imperatives, see (3), or future statements, see (4). (1) #Adam koupil jakékoliv víno. Adam buy: 3 sg, Past any wine: Acc (2) Adam mohl koupit jakékoliv víno. Adam can: 3 sg, Past buy: inf any wine: Acc ‘Adam could buy any wine.’ (3) Adame, kup jakékoliv víno! Adam: Voc buy: Imper, sg. any wine ‘Adam, buy any wine!’ (4) Zítra Adam koupí jakékoliv víno a vyrazíme k tobě. tomorrow Adam buy: 3 sg, Fut any wine and go: 1 pl, Fut to you: Dat ‘Adam will buy any wine tomorrow and then we will go to your place.’ Non-Czech linguistic literature usually treats this type of items as so-called free choice items (FCI): expressions that are semantically sensitive to the polarity of the statement. Giannakidou (2011) examined the distribution of equivalent expressions cross-linguistically and defined the licensing semantic context as non-veridical environment, for both FCIs and NPIs. Veridicality is then defined as a property of the function that operates on the denotation of embedded sentence. A veridical function expresses a commitment of the speaker to the truth of the embedded sentence; see the main clause in (5). Non-veridical function doesn’t express that commitment.