Modifikace pitvy měkkých tkání obličeje

KOPIJA, Petr, Jan FRIŠHONS a Marek JOUKAL. Modifikace pitvy měkkých tkání obličeje. Gnosis Medica. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, roč. 1, č. 1, s. 24-27. ISSN 1805-8434.

Základní údaje

Originální název

Modifikace pitvy měkkých tkání obličeje

Název anglicky

Modificated dissection of soft tisue in orofacial area

Autoři

KOPIJA, Petr (203 Česká republika), Jan FRIŠHONS (203 Česká republika) a Marek JOUKAL (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Gnosis Medica, Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 1805-8434

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30000 3. Medical and Health Sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/13:00068358

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

maxillofaciální skelet; pitva; obličej; krevní výron; fraktura

Klíčová slova anglicky

maxillofacial skelet; autopsy; face; haematom; fracture

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Prvním, kdo popsal pitvu obličeje, byl ruský soudní lékař Medvěděv (1). Tato technika byla modifikována z důvodu praktičtějšího zpřístupnění kompletního maxillo-faciálního skeletu a také z důvodu jednodušší zpětné rekonstrukce. Vzhledem k tomu, že obličej je na těle zemřelého nejviditelnější krajinou, do které lze při pitvě zasahovat, je nutné pitvu provádět s maximální opatrností a s ohledem na pietu. Pitva měkkých tkání obličeje začíná obvyklým řezem měkkými pokrývkami lebními vedeným v čáře spojující oba zevní zvukovody, který je následně spojen s modifikovaným límcovým řezem. Měkké tkáně obličeje (kůže, podkoží, mimické svaly) jsou odpreparovávány od obličejového skeletu laterálním směrem. Dále jsou obnažovány nadočnicové oblouky, přetnuty zevní zvukovody, odpreparovány bulby i s nitroočnicovým tukem, tkáně laterálně od nosu a přetnuta chrupavčitá část nosu. Zpětná rekonstrukce se provádí sešitím rtů vnitřním stehem, navrácením měkkých tkání do jejich původní anatomické pozice a dále lepením měkkých tkání ke skeletu např. pomocí speciálních pryskyřic. Pitva obličeje má své využití zejména při revizi obličejového skeletu pro zlomeniny, revizi krevních výronů v měkkých tkáních, vyšetření paranasálních dutin a v neposlední řadě pro úplnou pitvu chrupu.

Anglicky

The first who described the preparation technique of the face was Russian forensic doctor Medvedev (1). We modified his technique because the maxillo-facial part preparation of skull and reconstruction of the face are more efficient. The face is the most visible area on the postmortem body and because of this the preparation must show respect. Preparation of soft tissues begins by the common incision in interauricular line, which is connected with the collar incision. Soft tissues of the face are removed from the face skeleton to the lateral side. Then the supraciliary arches are uncovered, external auditory meatuses are cut, the eye bulbs are removed including the intraorbicular fat and the cartilage part of the nasal septum is cut. The reconstruction begins by sewing the internal lip and soft tissues are replaced to their anatomical position, for example a tissue glue can be used. Face dissection technique is very useful in the case of splanchnocranial fractures, revision of blood clots in soft tissues of the face, paranasal sinuses assessment and last but not least for the complete preparation of teeth.