D 2013

Vliv geologického průzkumu na realizaci podzemních staveb

KNÍŽEK, Martin, Eduard STRAKA, Jiří TLAMSA a Milan KÖSSLER

Základní údaje

Originální název

Vliv geologického průzkumu na realizaci podzemních staveb

Autoři

KNÍŽEK, Martin, Eduard STRAKA, Jiří TLAMSA a Milan KÖSSLER

Vydání

Praha, 12th International Conference Underground construction Prague 2013, Proceedings, od s. 1-6, 6 s. 2013

Nakladatel

Česká tunelářská asociace ITA-AITES

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

10500 1.5. Earth and related environmental sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

paměťový nosič (CD, DVD, flash disk)

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-260-3868-9

Klíčová slova anglicky

underground construction; geotechnics; geological exploration

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 14. 8. 2013 17:29, Mgr. Martin Knížek, Ph.D.

Anotace

V originále

Geologický a geotechnický průzkum je neodmyslitelnou součástí přípravy na projekci a následnou výstavbu podzemních staveb. Kvantitativně a kvalitativně provedený průzkum má rozhodující vliv na co nejpřesnější naplánování financí při přípravě stavby a na redukci případných neočekávaných událostí. Pro správné zhodnocení skutečného stavu geologických a geotechnických vlastností hornino-vého komplexu je důležité dodržet etapovitost průzkumu. V poslední době je však trendem snižování prostředků vynaložených na geologické průzkumy. Dochází tak vlivem nedostatku prostředků k omezení provedených prací a řada neočekávaných situací je odhalována až při samotné realizaci stavby. Máme příklady kvalitně zajištěných průzkumů, které zamezily nutnosti víceprací a dobře odha-lily případná rizika ve výstavbě, někdy však mohou nastat opačné situace. Inženýrsko-geologický prů-zkum je souborem řady informací, které v komplexu zhodnocují geologickou stavbu. Vrtný průzkum jako nejrozšířenější způsob zjišťování informací však přináší pouze bodové informace. Při průzkumech především v extravilánu je nepostradatelným zdrojem informací plošný průzkum okolí stavby v podobě zjednodušeného mapování. V kombinaci s geofyzikálními a dalšími metodami pak můžeme dostat celou řadu dat, které může geolog/geotechnik velmi dobře interpretovat. Pokud však není dostatek časového a finančního prostoru, není možno pokrýt celé spektrum dat a je nutno se často obracet na archivní informace. Zde je však třeba počítat s dobou vzniku těchto podkladů s přihlédnutím k aktuálnímu stavu poznání té doby. Je pak zcela běžné, že dostupné podrobné geologické mapy nemusí zcela odrážet skutečný stav geologické stavby zájmového území. Současně s tím souvisí i určitá odpovědnost ze současných průzkumů a realizace staveb vůči budoucím generacím, kdy nově získané informace ulehčí podobným realizacím v budoucnu.