2012
Defining the Rožmberk Residence of Kratochvíle : the Problem of its Architectural Character
JAKUBEC, OndřejZákladní údaje
Originální název
Defining the Rožmberk Residence of Kratochvíle : the Problem of its Architectural Character
Název česky
Stavební úloha rožmberské Kratochvíle a její architektonický charakter
Autoři
JAKUBEC, Ondřej (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Opuscula historiae artium, Brno, Masarykova univerzita, 2012, 1211-7390
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Umění, architektura, kulturní dědictví
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/12:00069057
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Kratochvíle; renesanční architektura; renesanční vila; stavební úloha raného novověku; rezidence; české země; poslední Rožmberkové
Klíčová slova anglicky
Kratochvíle; Renaissance architecture; Renaissance villa; building task of the early modern era; Czech Lands; the last Rožmberks
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 8. 4. 2014 13:43, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
The "chateau" of Kratochvíle was built at the end of the 16thcentury as an occasional residence for the Rožmberk family, whose members were among the most important Czech aristocrats. It represents a uniquework of architecture within the network of residences in the South-Bohemian territory that belonged to the last members of this family. The isolated and rationally designed building with a deer park attached to it, features sophisticated fresco and stucco decoration depicting themes inspired by Ovid and Livy. Kratochvíle's architectural design is unique and raises questions concerning its meaning and function. The conception follows from the Italian villas of the Renaissance and Classical periods, although it reveals other influences (Austrian, French etc.) as well. This exceptional artistic form corresponded with the prestigious role Kratochvíle played in the social and political life of the Rožmberk family, who often used the hunting reserve as a background to meetings with their political partners. The refined concept of the villa suggests the influence of Jacopo Strada, who presented Vilém of Rožmberk, the chateau's owner, with the Latin edition of Serlio's Sevenths Book of Architecture. In the wider Central-European context, Kratochvíle – together with Neugebäude and Hellbrun - is an exceptional work, preceding by a hundred years the architectural type of occasional residences such as Lustgebäude or maison de plaisance.
Česky
"Zámek" Kratochvíle, vybudovaný na konci 16. století jako příležitostné sídlo nejvýznamnějšího českého šlechtického rodu Rožmberků, představuje osobitou architekturu v rámci rezidenční sítě jihočeského teritoria posledních příslušníků tohoto roku. Izolovaná a racionálně koncipovaná novostavba s loveckou oborou, společně s náročnou malířskou a štukovou výzdobou ovidiovských a liviovských témat, představuje unikátně řešené sídlo, jehož typ stále vyvolává otázky po významu a funkci. Svým konceptem vychází z ideje italské renesanční, respektive antické vily, nezapře však další inspirační vlivy (rakouské, francouzské ad.). Tato výjimečná umělecká forma odpovídala i prestižní roli, kterou sehrávala ve společenském a politickém životě Rožmberků, kteří lovecké zázemí vily využívali k řadě setkávání se svými politickými partnery. Náročnost konceptu vily nabízí možnost vlivu Jacopa Strady, který věnoval stavebníkovi Kratochvíle, Vilémovi z Rožmberka, latinskou edici Serliovy Sedmé knihy o architektuře. I v širším středoevropském kontextu Záalpí se Kratochvíle řadí společně s Neugebäude a Hellbrunem ke zcela výjimečným realizacím předjímajícím o sto let dříve stavební úlohu středoevropských příležitostných sídel typu Lustgebäudeči maison de plaisance.