Rozvod a změny reprodukčních strategií

FUČÍK, Petr. Rozvod a změny reprodukčních strategií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 168 s. studie. ISBN 978-80-210-6093-7. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-6093-2013.

Základní údaje

Originální název

Rozvod a změny reprodukčních strategií

Název česky

Rozvod a změny reprodukčních strategií

Název anglicky

Divorce and the Changes of Reproduction Strategies

Autoři

FUČÍK, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Brno, 168 s. studie, 2013

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50401 Sociology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Munishop Flexibooks

Kód RIV

RIV/00216224:14230/13:00069647

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

ISBN

978-80-210-6093-7

DOI

10.5817/CZ.MUNI.M210-6093-2013

Klíčová slova česky

rozvod sociální reprodukce reprodukční strategie

Klíčová slova anglicky

divorce social reproduction reproduction strategies

Štítky

Munipress, munipress-propagace

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Od počátků sociologického myšlení byla rodina chápána jako základní jednotka, zajišťující reprodukci společnosti v rovině biologické, ale i v rovině sociálních pravidel, norem, hodnot a institucí. Modernizace partnerských vztahů mimo jiné přináší také snazší možnost vystoupit z neuspokojivého manželství. Rozšiřující se kultura rozvodovosti je relativně novým fenoménem, jenž nabývá na významu během posledních desetiletí, a je možné, že rozvod ovlivní mechanismy sociální reprodukce. Teoretická otázka v nejobecnější rovině stojí takto: Jak se budou odlišovat mechanismy sociální reprodukce v situaci, kdy narůstající možnost rozpadu partnerství rozšiřuje skupinu lidí, kteří jsou nuceni redefinovat svoje životní dráhy a reprodukční strategie? Jaké nové reprodukční mechanismy můžeme nalézt, jestliže podstatná část dětí projde socializací v rodinách s jedním rodičem, nebo smíšeného typu? Náš empirický výzkum je veden logikou sekvenčního explanačního designu v rámci smíšených metod. První část analýzy odpovídá kvantitativnímu popisnému přístupu a prostřednictvím sekundární analýzy směřuje k popisu různých aspektů porozvodové situace: sociální situace domácností rozvedených, rodičovské dráhy žen, které zažily rozvod a navazování nových partnerství. Zároveň zkoumáme efektivitu mezigeneračního přenosu vzdělanostní úrovně v rozvedených rodinách ve srovnání s intaktními. V tomto typu smíšeného výzkumu pomáhá kvalitativní výzkum prohloubit interpretaci vzorců nalezených v předešlé kvantitativní části analýzy. V této fázi obohacujeme naši datovou základnu o kvalitativní hloubkové rozhovory. V souladu s logikou zakotvené teorie přicházíme na konci práce s teoretickým modelem, který se snaží vysvětlit změny v reprodukčních strategiích skrze vznik specifického typu individualizačního habitu a re-konstrukční složky reprodukčních strategií.

Anglicky

Among others, the modernization of intimate relationships also offers the possibility to step out from an unsatisfactory marriage. The prevalence of divorce culture is a relatively new phenomenon gaining its importance during the recent decades and having potential consequences on the social reproduction mechanisms. The theoretical question on the most general level is phrased as follows: how will the mechanisms of social reproduction differ when the possibility of legal separation creates a growing category of people forced to redefine their life courses and reproduction strategies? What new reproduction mechanisms will emerge when a considerable proportion of children are socialized in one-parent families or step-families? The empirical enquiry is driven by the logic of sequential explanatory mixed-methods design. The first part of the analysis complies with the quantitative mode of description by means of secondary data analysis, and focuses on the description of various aspects of post-divorce situation in the Czech Republic such as the economic situation of divorced people, maternal trajectories of women experiencing divorce and their re-partnering. At the same time, it explores the effectiveness of the intergenerational transmission of educational attainment in divorced families compared with normal intact ones. Given the research approach based on the mixed-methods design, the qualitative study helps us to deepen the interpretation of the patterns found in the previous quantitative analysis. At this stage, we enrich our data with qualitative in-depth interviews. In accordance with the logic of grounded theory, we come to the end of the work with a theoretical model that tries to explain the changes in the reproduction strategies through the creation of a specific type of the individualization habitus and re-constructive components of the reproduction strategies.