Horonimi Srbija i Srpska kao translatološki problem (pitanje čeških ekvivalenata)

KREJČÍ, Pavel. Horonimi Srbija i Srpska kao translatološki problem (pitanje čeških ekvivalenata). In Stojanović, Jelica. Srpsko jezičko nasljeđe na prostoru današnje Crne Gore i srpski jezik danas : Zbornik radova sa Međunarodnog naučnog skupa održanog u Herceg Novom 20–23. aprila 2012. godine. Nikšić: Matica srpska – Društvo članova u Crnoj Gori, 2012, s. 353-359. ISBN 978-9940-580-09-4.

Základní údaje

Originální název

Horonimi Srbija i Srpska kao translatološki problem (pitanje čeških ekvivalenata)

Název česky

Choronyma Srbija a Srpska jako translatologický problém (otázka českých ekvivalentů)

Název anglicky

Horonyms Srbija and Srpska as a translatological problem (the question of Czech equivalents)

Autoři

KREJČÍ, Pavel ORCID

Vydání

Nikšić, Srpsko jezičko nasljeđe na prostoru današnje Crne Gore i srpski jezik danas : Zbornik radova sa Međunarodnog naučnog skupa održanog u Herceg Novom 20–23. aprila 2012. godine, od s. 353-359, 7 s. 2012

Nakladatel

Matica srpska – Društvo članova u Crnoj Gori

---

Další údaje

Jazyk

srbština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60200 6.2 Languages and Literature

Stát vydavatele

Černá Hora

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/12:00070153

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-9940-580-09-4

Klíčová slova česky

Srpska; Srbija; Srbsko; Serbia; zeměpisné jméno; překlad ze srbštiny do češtiny

Klíčová slova anglicky

Srpska; Srbija; Srbsko;Serbia; geographical name; translation from Serbian to Czech

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

U prvoj polovini 90-ih godina prošloga vijeka u srpskom jeziku počelo se da se koristi vlastito ime Srpska koje do tada (u vremenu postojanja SFRJ) nije se koristilo u svakodnevnoj komunikaciji. Može da se kaže da je Srpska (najčešće kao dio političkog imena Republika Srpska) ušla u aktivnu upotrebu kao jezički odgovor na težnje i želje bosanskohercegovačkih Srba. Posredstvom domaće i strane štampe i drugih medija novo ime je moglo vrlo brzo ući u saznanje evropske i svijetske javnosti. Problem koji se odmah pojavio bilo je pitanje prijevoda te imenice jer nije bilo moguće očekivati da u drugim jezicima takođe postoje dvije (ili više) mogućnosti da se nazove srpska država. U ovom radu se opisuje stanje ovoga pitanja u češkome jeziku i češkoj sredini. Češki jezik ima tri mogućnosti kako da dobije svoj ekvivalent srpskog horonima. Prva - derivacioni potencijal češkoga jezika (Srbsko, Srbie, Srby); druga - primanje originalne riječi kao posuđenice i njeno gramatičko, odnosno morfonološko prilagođavanje (Srpska, *Srbska, *Srbská); treća – iskorišćenje već postojeće riječi u složenom nazivu s nekim određujućim atributom (*Západní Srbsko, *Bosenské Srbsko, *Nové Srbsko i sl.). Najvjerovatniji razvoj u budućnosti prema mišljenju autora je opisan u drugoj mogućnosti.

Česky

V první polovině 90. let minulého století se v srbském jazyce začalo užívat vlastní jméno Srpska, které se do té doby (v časech existence SFRJ) v každodenní komunikaci nevyskytovalo. Lze říct, že tvar Srpska (nejčastěji jako součást politického názvu Republika Srpska) se do aktivního užívání dostal jako jazyková odpověď na snahy a přání bosenskohercegovských Srbů. Prostřednictvím domácího i zahraničního tisku a jiných médií se nové jméno mohlo velmi rychle dostat do povědomí evropské i světové veřejnosti. Problém, který se ihned vyskytl, byla otázka překladu tohoto propria, neboť nebylo možné očekávat, že v jiných jazycích rovněž existují dvě (nebo více) možností pojmenování srbského státu. V příspěvku se popisuje stav této otázky v českém jazyce a českém prostředí. Český jazyk má tři možnosti, jak získat svůj ekvivalent srbského choronyma. 1. derivační potenciál češtiny (Srbsko, Srbie, Srby); 2. použití originálního výrazu jako přejatého slova a jeho mluvnická, resp. morfonologická adaptace (Srpska, *Srbska, *Srbská); 3. použití už existujícího slova ve složeném názvu s nějakým určujícím atributem (*Západní Srbsko, *Bosenské Srbsko, *Nové Srbsko apod.). Nejpravděpodobnější budoucí vývoj odráží nejspíš druhá možnost.

Anglicky

In the first half of the 90-ies of past century in Serbian appeared the name Srpska which till this period was not used in everyday communication. We can say that this word came into active usage as response of the wish of the Bosnian Serbs, most often as a part of the political name Republika Srpska. Due to home and foreign media the new name very quickly came into usage in the European and world society. The question that came up immediately was the problem of its translation, because we can not expect that other languages dispose of two or more possibilities to name the Serbian state. In this paper we focus on the question of its translation in Czech language. We described three possibilities of finding out the Czech equivalent of the Serbian horonym. First, the word formational principles typical for the Czech language (Srbsko, Srbie, Srby), second, taking the original word and its grammatical, eventually morfonological adaptation (Srpska, *Srbska, *Srbská), third, the usage of the name Srbsko [Serbia] in word combination with specifying atribute (*Západní Srbsko, *Bosenské Srbsko, *Nové Srbsko [Western Serbia, Bosnian Serbia, New Serbia] etc.). In our opinion, the most probabal option for development in future is the second possibility.

Přiložené soubory

Krejci_Srbija-Srpska_Crna_Gora_2012.pdf

Požádat o autorskou verzi souboru

Práva souboru pro čtení

×