2013
Sărbite, chărvatite, bošnjacite i černogorcite i technijat ezik. Kak da go prepodavame na akademična počva?
KREJČÍ, PavelZákladní údaje
Originální název
Sărbite, chărvatite, bošnjacite i černogorcite i technijat ezik. Kak da go prepodavame na akademična počva?
Název česky
Srbové, Chorvati, Bosňáci, Černohorci a jejich jazyk. Jak ho vyučovat na akademické půdě?
Název anglicky
The Serbs, the Croats, the Bosniaks and the Montenegrins, and their language. How to teach it on academic field?
Autoři
Vydání
Sofija, Slavjanskite ezici otblizo : Sbornik v čest na 70-godišninata na doc. Janko Băčvarov, od s. 537-544, 8 s. 2013
Nakladatel
Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“
Další údaje
Jazyk
bulharština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Bulharsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/13:00070154
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-954-07-3486-6
Klíčová slova česky
Srbochorvatský prostor; jazyk Srbů; jazyk Chorvatů; jazyk Bosňáků; jazyk Černohorců; výuka srbochorvatštiny; výuka srbštiny; výuka chorvatštiny; výuka bosenštiny; výuka černohorštiny
Klíčová slova anglicky
Serbo-Croatian area; language of Serbs; language of Croats; language of Bosniaks; language of Montenegrins; teaching Serbo-Croatian; teaching Serbian; teaching Croatian; teaching Bosnian; teaching Montenegrin
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 10. 2016 09:39, doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
V originále
Razpadaneto na jugoslavskata dăržava (1991-92) imaše narodnostni i ezikovi posledstvija. Sărbochărvatski ezik, kojto do tozi moment funkcioniraše kato obšt knižoven ezik na sărbi, chărvati, černogorci i mjusjulmani (po-kăsno bošnjaci), v novovăzniknalite dăržavi beše zamenen ot ezici, čieto nazvanie otgovarja na imeto na săotvetnija narod (chărvatski, srăbski, bosnenski i černogorski). Političeskata podkrepa na samostojatelnostta i unikalnostta na tezi ezici v săotvetnite dăržavi razbira se ne namira bezprekoslovna podkrepa sred lingvistite. Problemite se otrazjavat v koncepcijata na universitetskoto prepodavane na văprosnite nacionalni filologii. Ključov văpros e, dali i zanapred da se prodălžava obučenieto v nacionalno orientiranite filologii, ili dali koncepcijata na obučenieto za postsărbochărvatskata teritorija trjabva da băde văv formata na arealni izsledvanija. I dvete văzmožnosti imat svoite predimstva i nedostatăci.
Česky
Rozpad jugoslávského státu (1991-92) měl též národnostní a jazykové důsledky. Srbochorvatština, která do té doby fungovala jako společný spisovný jazyk Srbů, Chorvatů, Černohorců a Muslimů (později Bosňáků), byla v nově vzniklých republikách nahrazena jazyky, jejichž jméno odpovídá pojmenování příslušného národa (chorvatština, srbština, bosenština a nejnověji černohorština). Politická podpora samostatnosti a jedinečnosti těchto jazyků v příslušných zemích přirozeně nenachází bezvýhradnou podporu mezi profesionálními lingvisty. Potíže se promítají do koncepce univerzitní výuky stejnojmenných národních filologií. Klíčová otázka zní, zda se má nadále pokračovat ve zmíněných národně orientovaných filologiích, anebo zda koncipovat studium o postsrbochorvatském prostoru ve formě nějakého areálového konceptu. Obě možnosti mají přirozeně svá pozitiva i negativa.