2013
Experimentální výzkum náboženství: Budování výzkumného programu kognitivní religionistiky
KUNDT, RadekZákladní údaje
Originální název
Experimentální výzkum náboženství: Budování výzkumného programu kognitivní religionistiky
Název česky
Experimentální výzkum náboženství: Budování výzkumného programu kognitivní religionistiky
Název anglicky
Experimental research of religion: Building a research program in Cognitive science of religion
Autoři
Vydání
Jednota Filosofická (přednáška brněnské pobočky při katedře FF MU), 2013
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Vyžádané přednášky
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
kognitivní věda o náboženství; progresivní výzkumný program; evoluce; experiment; evoluční adaptace; vedlejší produkt evoluce; koevoluce genů a kultury
Klíčová slova anglicky
Cognitive Science of Religion; progressive research program; evolution; experiment; evolutionary adaptation; evolutionary by-product; gene-culture coevolution
Změněno: 30. 1. 2014 16:43, doc. PhDr. David Zbíral, Ph.D.
V originále
Kognitivní věda o náboženství patří v současné religionistice mezi proudy s nejprogresivnějším výzkumným programem. Do religionistického bádání začíná aktivněji pronikat již od devadesátých let dvacátého století a vystupuje jako kritika těch přístupů, které nakládají s náboženstvím jako s jevem sui generis, tedy s něčím, co je zásadním způsobem odlišné od ostatních lidských činností a co tudíž vyžaduje i jedinečný přístup. V protikladu k nim tvrdí, že náboženství není v podstatných rysech jiné než ostatní kulturní projevy člověka a prosazuje takový přístup, který jej bude chápat jako poznatelný jev, který je přístupný redukcionistickému vědeckému zkoumání i metodám používaným v jiných vědních oblastech (interdisciplinarita; experimentální paradigma). Náboženství je v jejím pohledu přirozený fenomén (naturalismus), který vyvěrá z evolučně vyvinutého lidského mozku a jeho mechanismů (evoluční teoretizování). Ve svém příspěvku nastíním základní teoretické principy kognitivní vědy o náboženství, o kterých panuje v současnosti nejširší konsenzus. Patří mezi ně a) upřednostňování vysvětlení a vysvětlujících teorií před interpretativními, b) uchopování náboženství jako syntetické kategorie pokrývající široké pole fenoménů, kterou je třeba rozložit na její základní stavební prvky a ty vystavit vědeckému zkoumání samostatně a odděleně, c) začlenění metod používaných ke zkoumání jakýchkoliv jiných nenáboženských jevů, nebo např. d) že dobrým místem odkud takováto zkoumání náboženství začít je lidský kognitivní systém, protože náboženství je kulturní jev a jako takové by bez lidské kognice neexistovalo. Argumentovat budu pro to, že je nejenom možné, ale i užitečné, používat i při studiu kulturních jevů, jako jsou náboženské kolektivní ritualizované akce, kvantifikaci a jako ilustraci použiji vlastní laboratorní výzkum o vlivu fyziologické excitace na sociální chování.
Anglicky
Cognitive science of religion (CSR) has currently one of the most progressive research programes within the field of Scientific Study of Religion. CSR begins to actively penetrate Religious Studies since the nineties of the twentieth century and stands as a critique of approaches that treat religion as a phenomenon sui generis, that is, something that is fundamentally different from other human activities, and what therefore requires a unique approach. In contrast, CSR argues that religion is not substantially different from other cultural manifestations and advocates an approach that sees religion as a natural phenomenon (naturalism) that is accessible by reductionistic scientific methods used in other disciplines (interdisciplinary, experimental paradigm). Religion rises from evolutionarily developed human brain and its mechanisms (evolutionary theorizing). In this presentation I will outline the basic theoretical principles of cognitive science of religion, about which there is currently broad consensus. These include a) preference for explanations and explanatory theories before interpretative, b) grasping religion as a synthetic category covering a wide array of phenomena that can be broken down into its core elements and subsequently be subjected to scientific investigation independently and separately, c) the integration of methods used to investigate any other non-religious phenomena, or d) a good place to start exploring religion is the human cognitive system, because religion is a cultural phenomenon and as such would not exist without human cognition. I will argue that it is not only possible but also useful to use in the study of cultural phenomena such as religious collective ritualized actions, quantitative methods and to illustrate my argument I will use my own laboratory research on the effects of physiological excitation on social behavior.
Návaznosti
| EE2.3.20.0048, projekt VaV |
|