Práce s reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje

KOLÁŘ, Jan. Práce s reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 260 s. ISBN 978-80-210-6297-9.

Základní údaje

Originální název

Práce s reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje

Název anglicky

Work with the reflection in lecturers of personal and social development

Autoři

KOLÁŘ, Jan (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Brno, 260 s. 2013

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50300 5.3 Education

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/13:00070271

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-210-6297-9

Klíčová slova česky

reflexe; zkušenostně reflektivní učení; skupinová práce, lektoři, osobnostní a sociální rozvoj

Klíčová slova anglicky

reflection; experiential reflective learning; groupwork; lecturers; personal and social development

Štítky

Munipress, rivok, RIVZ

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Předkládaná studie se snaží odhalit způsob, jakým lektoři v rámci vybraných pojetí osobnostně sociálního rozvoje realizují skupinová reflektivní sezení. Výsledky tohoto rozkrývání jsou přitom čtenáři předloženy v celkem devíti na sebe navazujících, nicméně často velmi silně provázaných, tematických kapitolách. První z nich je věnována snaze o poodhalení některých souvislostí spojených s užíváním pojmu osobnostně sociální rozvoj. Vyplyne z ní, že rozsah používání tohoto termínu je v současnosti velmi široký a nadmíru pestré a ne vždy vzájemně slučitelné bývají i kontexty, v nichž bývá tento pojem aplikován. V následující kapitole jsou poté identifikovány a analyzovány dva základní pilíře, o které se výchovně vzdělávací programy a aktivity, jež se pod zvolenými pojetími osobnostně sociálního rozvoje skrývají, reálně opírají – platforma zkušenostně reflektivního učení a skupinové práce. V tomto okamžiku bude text posunut do své empirické části, v níž bude čtenář nejprve zasvěcen do zvoleného a částečně rovněž na míru "ušitého" metodologického postupu realizovaného šetření založeného na smíšeném designu. V analytických kapitolách předkládané studie budou posléze postupně prezentovány výsledky samotného výzkumného šetření. V kapitole čtvrté je to nejprve základní model vedení skupiny, jenž zachycuje všechny základní kategorie, které se z analyzovaných dat vynořily, a pojmenovává vztahy mezi nimi. V kapitole páté, šesté a sedmé je poté pozornost věnována všem třem základním cílům, které lektoři v průběhu skupinových reflektivních sezení sledují a především pak konkrétním činnostem, prostřednictvím nichž se jich snaží různými způsoby dosáhnout. Za vrchol práce lze nakonec označit kapitolu osmou, v níž budou všechny identifikované a dříve analyzované činnosti zasazeny do ustálené komunikační struktury skupinových reflektivních sezení. Celý text následně uzavírá devátá kapitola, v níž jsou shrnuta a diskutována základní výzkumná zjištění.

Anglicky

The present study aims to discover ways in which lecturers carry out group reflection sessions based on selected concepts of personal social development. The results are presented to the reader in nine consequent thematic chapters, which are broadly interconnected. Chapter One is devoted to efforts to reveal contexts of the usage of the expression personal social development. Its conclusion is that the range of use of this term is very broad and variable. Even the contexts in which this term is usually applied are sometimes incompatible with each other. The next chapter identifies and analyses two basic pillars supporting the educational programmes and activities covered by the selected concepts of personal social development: the platforms of experience reflection learning and team work. Then the work enters its empirical part, in which the reader is introduced to a specific, partly tailor-made methodological procedure of mixed-design-based research. The analytical chapters of the study present the results of the research. First, in Chapter Four comes the basic model of group leadership, capturing all the basic categories that have emerged from the analysed data. Relations among them are designated. Chapters Five, Six and Seven pay attention to all three basic objectives which the lecturers follow during group reflection sessions. In particular specific activities by means of which the lecturers try to achieve these are focused on. Then, as the climax of the study, Chapter Eight places all the activities identified and previously analysed into a steady communication structure of group reflection sessions. It is only here that coherent information is given on communication structures in which the lecturers’ objectives are typically achieved and on the kinds of communication exchange which work towards their being achieved. The study is then concluded with Chapter Nine, which summarizes and discusses the basic research findings.