Univerbizované názvy institucí – stylová hodnota, expresivita a vhodnost jejich užití z hlediska jazykové kultury

KOLÁŘOVÁ, Ivana. Univerbizované názvy institucí – stylová hodnota, expresivita a vhodnost jejich užití z hlediska jazykové kultury. Stylistyka. Opole: Uniwersytet Opolski - Instytut Filologii Polskiej, 2013, XXII, č. 1, s. 213-232. ISSN 1230-2287.

Základní údaje

• Originální název: Univerbizované názvy institucí – stylová hodnota, expresivita a vhodnost jejich užití z hlediska jazykové kultury
• Název česky: Univerbizované názvy institucí – stylová hodnota, expresivita a vhodnost jejich užití z hlediska jazykové kultury
• Název anglicky: Univerbizates in the names of institutions – stylistic value, expressivity and adequate or unsuitable using of them
• Autoři: KOLÁŘOVÁ, Ivana (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Stylistyka, Opole, Uniwersytet Opolski - Instytut Filologii Polskiej, 2013, 1230-2287.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Polsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/13:00070409
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova anglicky: univerbizates; multi-word lexeme; stylistic value; adequacy using; cultured speech
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Jedním z charakteristických rysů současné češtiny je konkurence souslovných názvů nepříznakových, terminologických nebo oficiálně užívaných v úředních dokumentech a na jejich základě utvořených jednoslovných výrazů, tj. univerbizátů. Ty dnes konkurují souslovím z různých významových okruhů: názvům osob, živočichů a rostlin, jídel a nápojů, názvům částí oděvů a doplňků, názvům pracovních nástrojů a technických zařízení, názvům různých dokumentů a též obecným i vlastním jménům institucí, jejichž univerbizovanými názvy se chceme zabývat nejen z hlediska slovotvorného a frekvenčního, ale také z hlediska vhodnosti či nevhodnosti užívání. Zejména u názvů institucí, které se pravidelně objevují v textech oficiálních, tj. úředních, odborných, formálních publicistických, je často výrazně pociťována neoficiálnost a substandardnost jejich univerbizovaných podob, a to především u jednoslovných názvů státních institucí se sufixem –ák, -árna, -da. Přesto se však s některými substandardními a expresivními názvy setkáváme i ve formálních textech, především publicistických. V takových případech však někdy hraničí jejich užívání s nedbalostí vůči zásadám jazykové a řečové kultury.

Anotace anglicky

The names of institutions in the Czech language are: multi word lexeme/collocation: průmyslová škola, úřad práce; one word lexeme or primary derivates: ohlašovna, knihovna; univerbizates, words formed by fusion of multi word lexeme: průmyslová škola, úřad práce (multi word lexemes), for example průmyslovka, pracák (univerbizates). Names of institutions that are formed as univerbizates, are almost stylistic marked. They are stylistic differentiated: some of them are standard (devítiletka, jednotřídka), other of them are lightly substandard or colloquiall (průmyslovka, akciovka) or more substandard, slangy: učňák, berňák, děcák. The process of univerbizates derivation is not so varied like derivation of the primary derivates. Almost the univerbizates or names of institutions are formed by several suffixes: KA, ÁK, rarely by suffixes ÁČ, DA, ÁRNA. There are only substantive univerbizates, there are probably no adjectival, verbal or adverbial univerbizates. The word-forming of univerbizates is quite conservative compare to the word-forming of other words in Czech.