Potravinové preference 15letých – studie ELSPAC

FIALA, Jindřich a Lubomír KUKLA. Potravinové preference 15letých – studie ELSPAC. Česko-slovenská pediatrie : časopis Pediatrické společnosti. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2013, roč. 68, č. 3, s. 139-148. ISSN 0069-2328.

Základní údaje

• Originální název: Potravinové preference 15letých – studie ELSPAC
• Název česky: Potravinové preference 15letých – studie ELSPAC
• Název anglicky: Food preferences in 15 years old children – an ELSPAC study
• Autoři: FIALA, Jindřich (203 Česká republika, garant, domácí) a Lubomír KUKLA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Česko-slovenská pediatrie : časopis Pediatrické společnosti, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2013, 0069-2328.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30000 3. Medical and Health Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/13:00070728
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova anglicky: nutrition; children; adolescents; food preferences; food; drinks; food groups; foodstuff
• Štítky: podil
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Chuťové a potravinové preference patří mezi faktory ovlivňující výživu dětí, její složení i energetický příjem. Geneticky dané chuťové preference působí, že výběr potravin obvykle příliš neodpovídá zásadám zdravé výživy. V období adolescence se potravinové preference dotvářejí a změny se týkají i výběru stravy. Cílem studie bylo posouzení potravinových preferencí u rozsáhlého souboru adolescentů, včetně zjištění, do jaké míry se preference promítají do skutečného výběru stravy. Výzkum byl proveden u 1655 dospívajících ve věku 15 let, v rámci studie ELSPAC v oblasti města Brna. U celkem 56 položek v 8 potravinových a 1 nápojové skupině byly dotazníkovými nástroji zjišťovány jednak preference, jednak frekvence konzumace. Preference nejsou příliš ve shodě se zdravou výživou, z nejoblíbenějších položek jí 60 % neodpovídá. Naopak řada doporučeníhodných potravin se nachází hluboko ve druhé polovině žebříčku preferencí. Udávaná skutečná konzumace však dává zcela jiný obraz a zdravé výživě odpovídá výrazně lépe. Toto srovnání je detailněji popsáno analýzou v rámci jednotlivých potravinových skupin, z nichž některé jsou poměrně homogenní, u jiných jsou po všech stránkách větší rozdíly mezi vhodnými a méně vhodnými alternativami. Obiloviny jsou málo oblíbené, ale nejvíce konzumované, ovoce je oblíbené i často konzumované. Největší nehomogenita položek je ve skupině masa, respektive bílkovinných zdrojů, s výjimkou drůbeže jsou zde málo oblíbené položky. Naproti tomu konzumace uzenin je vyšší, než odpovídá oblibě. Naše výsledky především ukázaly, že oproti obecným předpokladům se preference promítají do skutečného výběru stravy málo a nejsou rozhodujícím faktorem. To dává velký prostor pro cílené příznivé ovlivňování výživy dětí.

Anotace anglicky

Taste and food preferences belong to factors influencing the nutrition of children, its composition and energy intake. Genetically determined taste preferences are responsible for the fact that food preferences rather do not correspond to principles of healthy nutrition. Food preferences mature in the period of adolescence and the changes concern even selection of food. The study investigated food preferences in a large group of adolescents and included the observation to what extent there preferences are projected into a real food selection. The research was performed in 1655 adolescents at the age of 15 years within the framework of an ELSPAC study in the area of Brno city. The preferences and frequencies of consumption were followed in 56 items altogether in 8 food and one drink groups using guided interviews. The preferences were not too well connected with healthy nutrition, showing disagreement in 60% of the most favored items. In contrast, many recommendable kinds of food were quite low in the second half of the preference scale. The reported real consumption, however, reflected quite another picture and corresponds much better to healthy nutrition. This comparison is described in detail by analysis within the framework of individual food groups, some of which are rather homogeneous, whereas in other groups there are greater differences between suitable and less suitable alternatives. Cereals are not favored, but most consumed, whereas fruit is favored and also often consumed. The highest non-homogeneity was on the meat group or protein sources, where items belong to little favored except poultry. On the other hand the consumption of smoked meats is higher than the liking would suggest. Our results revealed in particular that in contrast to general assumptions the preferences and projected into the real selection of food weakly and do not represent a decisive factor. It appears to allow full play for intended favorable influence in children nutrition.