2013
MECHANOBIOLOGIE KARDIOMYOCYTŮ DIFERENCOVANÝCH Z KMENOVÝCH BUNĚK, S VYUŽITÍM ATOMIC FORCE MICROSCOPY
PEŠL, Martin, Ivana AĆIMOVIĆ, Jan PŘIBYL, Stanislava KOŠKOVÁ, Jan VRBSKÝ et. al.Základní údaje
Originální název
MECHANOBIOLOGIE KARDIOMYOCYTŮ DIFERENCOVANÝCH Z KMENOVÝCH BUNĚK, S VYUŽITÍM ATOMIC FORCE MICROSCOPY
Název anglicky
Mechanobiology of stem cell-derived cardiomyocytes´using Atomic force microscopy
Autoři
PEŠL, Martin, Ivana AĆIMOVIĆ, Jan PŘIBYL, Stanislava KOŠKOVÁ, Jan VRBSKÝ, Tomáš KÁRA, Petr SKLÁDAL, Petr DVOŘÁK a Albano MELI
Vydání
XXI. výroční sjezd České Kardiologické Společnosti, 2013
Další údaje
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 21. 5. 2018 12:44, MUDr. Martin Pešl, Ph.D.
Anotace
V originále
Cílem práce s kmenovými buňkami (Sc) bylo charakterizovat rutinně vytvářené funkční kardiomocyty metodou diferenciace s pomocí agregačních destiček. Stahující se shluky buněk (EB) s opakovatelně shodnými rozměry , složené z kardiomyocytů ve formě syncytia. S využitím Atomic Force Microscopy (AFM). lze unikátně měřit sílu a frekvenci jednotlivých stahů pomocí Modelem byla náhodná mutace – karyotypová abnormalita na chromozomu 18 (adice volně odpovídající syndromu Edwards). K experimentu byly využity linie indukovaných pluripotentních Sc (iPSc) a lidských embronálních Sc (hESc). Jednalo se o Linii 4 (iPSc) n=6 a Linii CCTL14 (hESc) n=9. Diferenciace bylo dosaženodříve popsanými růstovými faktory (Activin A, BMP4, VEGF, IWR1 and FGF2). Byl hodnocen genový a proteinový profil buněk a mechanobiologické vlastnosti s pomocí AFM. AFM technika umožnila kvantifikovat kontraktilní a elastické vlastnosti srdečních EBs. Testování probíhalo v základních podmínkách a za přítomnosti farmak . Výsledky: AFM technikou lze kvantifikovat sílu a časové parametry kontrakce, frekvenci stahování stahujících se srdečních EB při 37C ve fyziologickém roztoku. Výsledky obou skupin nazančují srovnatelnost výsledků u hESc i iPSc a testováním metoprololu došlo k poklesu frekvence i síly stahu, následně isoproterenol parametry zvyšoval. Kofein – aktivátor Ryanodinového kanálu způsobuje krátký vzestup kontraktility následovaný „kompenzační pauzou“. Závěr: Předběžné výsledky naznačují nevýznamné rozdíly mezi parametry hESc a iPSc před i po aplikaci farmak a časnou zralost betadrenergního systému a v případě sarkoplazmatického retikula, schopnost uvolnění vápníku přes Ryanodinový receptor. Práce byla podpořena projekty FNUSA-ICRC (no. CZ.1.05/1.1.00/02.0123), GAČR GA13-19910S and CEITEC-Central European Institute of Technology (CZ.1.05/1.1.00/02.0068)
Návaznosti
GA13-19910S, projekt VaV |
|