Detailed Information on Publication Record
2013
MECHANOBIOLOGIE KARDIOMYOCYTŮ DIFERENCOVANÝCH Z KMENOVÝCH BUNĚK, S VYUŽITÍM ATOMIC FORCE MICROSCOPY
PEŠL, Martin, Ivana AĆIMOVIĆ, Jan PŘIBYL, Stanislava KOŠKOVÁ, Jan VRBSKÝ et. al.Basic information
Original name
MECHANOBIOLOGIE KARDIOMYOCYTŮ DIFERENCOVANÝCH Z KMENOVÝCH BUNĚK, S VYUŽITÍM ATOMIC FORCE MICROSCOPY
Name (in English)
Mechanobiology of stem cell-derived cardiomyocytes´using Atomic force microscopy
Authors
PEŠL, Martin, Ivana AĆIMOVIĆ, Jan PŘIBYL, Stanislava KOŠKOVÁ, Jan VRBSKÝ, Tomáš KÁRA, Petr SKLÁDAL, Petr DVOŘÁK and Albano MELI
Edition
XXI. výroční sjezd České Kardiologické Společnosti, 2013
Other information
Type of outcome
Konferenční abstrakt
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
Tags
International impact
Změněno: 21/5/2018 12:44, MUDr. Martin Pešl, Ph.D.
Abstract
V originále
Cílem práce s kmenovými buňkami (Sc) bylo charakterizovat rutinně vytvářené funkční kardiomocyty metodou diferenciace s pomocí agregačních destiček. Stahující se shluky buněk (EB) s opakovatelně shodnými rozměry , složené z kardiomyocytů ve formě syncytia. S využitím Atomic Force Microscopy (AFM). lze unikátně měřit sílu a frekvenci jednotlivých stahů pomocí Modelem byla náhodná mutace – karyotypová abnormalita na chromozomu 18 (adice volně odpovídající syndromu Edwards). K experimentu byly využity linie indukovaných pluripotentních Sc (iPSc) a lidských embronálních Sc (hESc). Jednalo se o Linii 4 (iPSc) n=6 a Linii CCTL14 (hESc) n=9. Diferenciace bylo dosaženodříve popsanými růstovými faktory (Activin A, BMP4, VEGF, IWR1 and FGF2). Byl hodnocen genový a proteinový profil buněk a mechanobiologické vlastnosti s pomocí AFM. AFM technika umožnila kvantifikovat kontraktilní a elastické vlastnosti srdečních EBs. Testování probíhalo v základních podmínkách a za přítomnosti farmak . Výsledky: AFM technikou lze kvantifikovat sílu a časové parametry kontrakce, frekvenci stahování stahujících se srdečních EB při 37C ve fyziologickém roztoku. Výsledky obou skupin nazančují srovnatelnost výsledků u hESc i iPSc a testováním metoprololu došlo k poklesu frekvence i síly stahu, následně isoproterenol parametry zvyšoval. Kofein – aktivátor Ryanodinového kanálu způsobuje krátký vzestup kontraktility následovaný „kompenzační pauzou“. Závěr: Předběžné výsledky naznačují nevýznamné rozdíly mezi parametry hESc a iPSc před i po aplikaci farmak a časnou zralost betadrenergního systému a v případě sarkoplazmatického retikula, schopnost uvolnění vápníku přes Ryanodinový receptor. Práce byla podpořena projekty FNUSA-ICRC (no. CZ.1.05/1.1.00/02.0123), GAČR GA13-19910S and CEITEC-Central European Institute of Technology (CZ.1.05/1.1.00/02.0068)
Links
GA13-19910S, research and development project |
|