Zvláštnosti diagnostiky a terapie exokrinní pankreatické nedostatečnosti

DÍTĚ, P., Ivo NOVOTNÝ, P. KOCNA, M. BOJKOVÁ, T. KUPKA, Hana NECHUTOVÁ a Bohuslav KIANIČKA. Zvláštnosti diagnostiky a terapie exokrinní pankreatické nedostatečnosti. Vnitřní lékařství. Brno: Ambit Media a.s., 2013, roč. 59, č. 1, s. 65-70. ISSN 0042-773X.

Základní údaje

• Originální název: Zvláštnosti diagnostiky a terapie exokrinní pankreatické nedostatečnosti
• Název anglicky: Specificities of the diagnostics and therapy of exocrine pancreatic insufficiency
• Autoři: DÍTĚ, P. (203 Česká republika), Ivo NOVOTNÝ (203 Česká republika, garant, domácí), P. KOCNA (203 Česká republika), M. BOJKOVÁ (203 Česká republika), T. KUPKA (203 Česká republika), Hana NECHUTOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Bohuslav KIANIČKA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Vnitřní lékařství, Brno, Ambit Media a.s. 2013, 0042-773X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30200 3.2 Clinical medicine
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/13:00071190
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: pankreatická sekrece; pankreatické enzymy; pankreatin; testy pankreatické sekrece
• Klíčová slova anglicky: Pancreatic enzymes; Pancreatic secretion; Pancreatic secretion tests; Pancreatin
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Exokrinní pankreatická nedostatečnost se vyvíjí plynule, avšak iniciální snížení sekrece není prakticky diagnostikovatelné, pokročilejší stadia, většinou kopírující změny morfologické, lze stanovit testy, posuzujícími exokrinní pankreatickou kapacitu. Při významné devastaci pankreatu a náhradě funkčního parenchymu vazivem je přítomna steatorea a tento nález odpovídá snížení exokrinní pankreatické sekrece pod 10 % fyziologické sekrece. Testy exokrinní pankreatické sekrece nejsou stále dostatečně citlivé pro diagnostiku časných stadií postižení pankreatu, a proto se k diagnostice nehodí, navíc nález snížené exokrinní sekrece nic neříká o etiologii onemocnění, např. zánět/nádor. Nejpřesnějším testem je ekonomicky nákladný test se stimulací žlázy enterohormony, ale pro posuzování efektu terapie exokrinní nedostatečnosti jsou doporučovány testy dechové. Terapie exokrinní pankreatické nedostatečnosti spočívá v podávání léků s obsahem pankreatinu (amyláza, lipáza, peptidáza), a to nejen u osob se steatoreou anebo manifestní pankreatickou nedostatečností. Jako standard jsou doporučeny preparáty ve formě kapslí, které obsahují mikročástice 1,0–2,0 mm velké, s ochranným obalem proti inaktivaci v mikročásticích obsažených enzymů žaludeční kyselinou chlorovodíkovou. Lék má být podáván při každém jídle, tj. několikrát denně. Nejčastější chybou v léčbě pankreatickými enzymy je jejich poddávkování. Platí, že při trávicí nedostatečnosti, při tzv. hlavních jídlech, má být podáno 40 000–50 000 j lipázy, při dopoledních anebo odpoledních svačinách 25 000 j lipázy. Nejlépe je podat lék během jídla. Nedostatečná léčba a dávkování je spojena s nedostatečným trávením a vstřebáváním řady látek a s obrazem pankreatické malabsorpce.

Anotace anglicky

Exocrine pancreatic insufficiency develops steadily; however, the initial reduction in secretion is practically not diagnosable. More advanced stages, which usually replicate morphological changes, can be determined with tests which asses the exocrine pancreatic capacity. Substantial damage of the pancreas and replacement of viable parenchyma with connective tissue is accompanied by the occurrence of steatorrhoea. This corresponds to a reduction in exocrine pancreatic secretion below 10% of physiological secretion. Exocrine pancreatic secretion tests are still not sufficiently sensitive for diagnosing early stages of pancreas defects and thus are not suitable for diagnostics. Furthermore, detecting reduced exocrine secretion does not provide any information about the aetiology of the disease, e.g. inflammation/tumor. The most precise test is a costly examination, including a stimulation of the gland with enterohormones; however, breath tests are usually recommended for the assessment of exocrine insufficiency therapy. Exocrine pancreatic insufficiency therapy consists of administering drugs containing pancreatin (amylase, lipase, and peptidase) to patients diagnosed with steatorrhoea, manifest pancreatic insufficiency. As standard, capsules containing microparticles of 1-2mm are recommended. They have a protective coating that prevents inactivation in the microparticles of the contained enzymes by gastric hydrochloric acid. The drug should be administered during each meal, i.e. several times a day. The most common mistake during pancreatic enzyme therapy is underdosage. The following rule applies to patients with digestive insufficiency: 40,000-50,000 UNT of lipase are to be administered during "main meals" and 25,000 UNT of lipase during morning or afternoon snacks. The drug should be taken during the meal; insufficient treatment and dosage are associated with insufficient digestion and absorption of a number of substances and also with pancreatic malabsorption.