Možnosti využití hry v písku (Sandspiel) v diagnostice a terapii rodinných vztahů II: popis metodiky a příklady případové práce

BUCKOVÁ, Jolana a Tomáš KOHOUTEK. Možnosti využití hry v písku (Sandspiel) v diagnostice a terapii rodinných vztahů II: popis metodiky a příklady případové práce. In Psychologická diagnostika - výzkum, prevence a poradenství. 2013.

Základní údaje

• Originální název: Možnosti využití hry v písku (Sandspiel) v diagnostice a terapii rodinných vztahů II: popis metodiky a příklady případové práce
• Název anglicky: Possibilities of use of sandplay for the purposes of family relationships diagnostics and therapy II: description of the method, case examples
• Autoři: BUCKOVÁ, Jolana a Tomáš KOHOUTEK.
• Vydání: Psychologická diagnostika - výzkum, prevence a poradenství, 2013.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Klíčová slova česky: projektivní metody, diagnostika rodinných vztahů, Sandspiel
• Klíčová slova anglicky: projective methods, diagnostics of the family relationships, sandplay

Anotace

Příspěvek rozvíjí teoretický úvod k diagnostické práci s terapeutickým pískovištěm. Poskytuje podrobnější popis materiálu – pískoviště s danými parametry a barvou, druhu písku, figurek a dalších objektů, které je možné nabídnout k využití. Tento setting pochází již od Dory Kalff a má napomoci především tomu, aby se klient potkal s novou, ale přitom známou a přirozeně působící situací, měl k dispozici dostatek atraktivního a osobně symbolicky významného materiálu, ale přitom se mohl soustředit na jasně ohraničený prostor v rámci zorného pole a byl podněcován ke spontánní dynamické produkci podobné snovému ději. Původní „čistě“ terapeutické využití sandspielu staví především na živém prožívání situace klientem a na možnosti spoluprožívání děje terapeutem, kdy důraz je v obou případech na prožitku, nikoli na výkladu. Sandspiel však není uzavřený systém – oproti původnímu přístupu Kalffové si můžeme všímat i verbálních a neverbálních projevů klienta či klientů, jako přínosné se ukázalo rozšíření práce z individuální na párovou nebo skupinovou, která přináší i možnost sledování interakcí. Diagnostické využití však předpokládá jasnější strukturu instrukcí i interpretace. Při interpretaci se jeví jako vhodná kombinace s osami systémů OPD – výhodou je nejen struktura, již vnáší OPD, ale i to, že značně dynamická situace umožňuje rychlejší posouzení, než při klasické práci s OPD, ale i možnost korekce informací z rozhovorů. Strukturu pro samotnou práci s materiálem přinesla například inspirace Ostrovem rodiny Z. Riegera. Dále seznamujeme s autorským postupem „střídavé hry“, který umožňuje vymezení časového rámce, ale i usnadnění záznamu a nabízí možnost transparentnějšího vyhodnocení.