Die Idee der josephinischen Residenz: Die Architekten Isidore Marcel Ganneval und Johann Christoph Fabich in Mährisch Kromau

KROUPA, Jiří. Die Idee der josephinischen Residenz: Die Architekten Isidore Marcel Ganneval und Johann Christoph Fabich in Mährisch Kromau. Opuscula historiae artium. Brno: Masarykova univerzita, 2013, roč. 62, č. 1, s. 2-25. ISSN 1211-7390.

Základní údaje

Originální název

Die Idee der josephinischen Residenz: Die Architekten Isidore Marcel Ganneval und Johann Christoph Fabich in Mährisch Kromau

Název česky

Idea josefínské rezidence: Architekti Ganneval a Fabich v Moravském Krumlově

Název anglicky

The idea of the Josephine residence: The architects Marcel Isidore Ganneval and Johann Christoph Fabich in Mährisch Kromau (Moravský Krumlov)

Autoři

KROUPA, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Opuscula historiae artium, Brno, Masarykova univerzita, 2013, 1211-7390

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Umění, architektura, kulturní dědictví

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Digitální knihovna FF

Kód RIV

RIV/00216224:14210/13:00072060

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Moravský Krumlov - zámek; Isidore Ganneval (Canevale); Johann Christoph Fabich; architektonické plány; knížata z Liechtensteinu; raný klasicismus

Klíčová slova anglicky

Moravský Krumlov - chateau; Isidore Ganneval (Canevale); Johann Christoph Fabich; architectural plans; princes of Liechtenstein; early neo classicism

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Im Jahre 1772 wurde Mährisch Kromau nach einer langen Periode Sitz einer fürstlichen Residenz. Fürst Karl I. von Liechtenstein (1730-1789) und seine Frau Maria Eleonora, geb. Fürstin von Oettingen - Spielberg (1745-1812) gründeten hier eine jüngere, zweite liechtensteinische Primogenitur-Linie. Die neue Rekonstruktion der Residenz sollte eine Manifestation der höfischen Geschmack zur Zeit Josephs II. werden. Ein glücklicher Fund Pläne in den Sammlungen des Prager Nationales Denkmalamt ermöglicht es uns, einen nahezu vollständigen Überblick über das Bauen in den Jahren 1772-1789 zu erhalten. Der Artikel veröffentlicht insgesamt achtzehn Pläne, deren Schöpfer sind teilweise Direktor des liechtensteinischen Bauamtes Johann Christoph Fabich , teilweise der Hofarchitekt Isidore Ganneval. Gannevals Invention ist vor allem in der Lösung der Innenraum der ersten Etage des Schlosses zu finden. Im Gegensatz dazu setzte sich die Fassaden Fabichs etwas trockenes, Platten-Stil. In der zweiten Phase kam es in Mährisch Kromau zum merkwürdigen, neuen Stil-Akzente. Gannevals Projekte von hoher Qualität für Kapelle und Prunksaal vorbereiten hier fast zwei Jahrzehnte vorweg die neo-klassizistische Arbeiten von Louise Montoyer am Wiener kaiserlichen Hof. Der Artikel ist dem Prof. Hellmut Lorenz ( Wien)zu seinem Jubilaeum gewidmet.

Česky

Roku 1772 se Moravský Krumlov stal po delším období rezidenčním sídlem. Kníže Karel I. z Liechtensteina (1730-1789) spolu se svou manželkou Marií Eleonorou, rozenou kněžnou von Oettingen-Spielberg (1745-1812) v něm zřídili mladší liechtensteinskou knížecí rodovou linii. Úprava nového knížecího sídla se měla stát manifestací dvorského vkusu doby Josefa II. Šťastný nález plánů ve sbírkách pražského ústředního pracoviště Národního památkového ústavu nám umožňuje získat si takřka úplnou představu o průběhu stavebního dění v letech 1772-1789. V článku je zveřejněno osmnáct plánů, jejichž tvůrci jsou zčásti ředitel liechtensteinského stavebního úřadu Johann Christoph Fabich, zčásti dvorní architekt Isidore Ganneval. Gannevalovu invenci nalezneme především v prostorovém řešení interiérů prvního patra zámku. Naopak na fasádách převládl Fabichův plošný, suše dekorativní styl. Ve druhé etapě úprav v Moravském Krumlově došlo k výraznější proměně stylového akcentu. Gannevalovy velmi kvalitní projekty pro kapli a velký sál zde takřka o dvě desítky let anticipují realizace Louise Montoyera na vídeňském císařském dvoře. Článek je věnován k 70tinám prof. Hellmuta Lorenze (Wien).

Anglicky

In 1772 Moravský Krumlov became the seat of an aristocratic residence after a lengthy break. Prince Karl I von Liechtenstein (1730-1789) and his wife Maria Eleonora , née Princess von Oettingen - Spielberg (1745-1812) established here the junior princely dynastic line . The adaptations resulting in the new princely residence were thus able to become a manifestation of “Josephine” courtly taste. It was only the chance discovery of the plans in the collections of the central workplace of the National Heritage Institute in Prague that has enabled us to have an almost complete idea of the course of the building work in 1772-1789. The article publishes eighteen plans, drawn up partly by the director of the Liechtenstein building office, Johann Christoph Fabich , partly by the court architect Isidore Ganneval. Gannevals inventiveness can be seen above all in the spatial design of the interiors of the first floor of the chateau. On the facades, by contrast, Fabichs flat, drily decorative style predominated. In the second phase of the adaptations in Moravský Krumlov a greater change in the stylistic emphasis gradually occured. Gannevals high quality projects for the chapel and great hall anticipate by almost two decades the work of Louis Montoyer, in which he introduced the new Classicism into the imperial court in Vienna. The article is devoted to the birthday anniversary of prof. Hellmut Lorenz (Wien).