Detailed Information on Publication Record
2014
Význam vlivu prostředí a schopnosti šíření na utváření společenstev vodních bezobratlých na prameništních slatiništích
RÁDKOVÁ, Vanda, Michal HORSÁK, Vít SYROVÁTKA, Jindřiška BOJKOVÁ, Vendula KŘOUPALOVÁ et. al.Basic information
Original name
Význam vlivu prostředí a schopnosti šíření na utváření společenstev vodních bezobratlých na prameništních slatiništích
Authors
RÁDKOVÁ, Vanda, Michal HORSÁK, Vít SYROVÁTKA, Jindřiška BOJKOVÁ, Vendula KŘOUPALOVÁ and Jana SCHENKOVÁ
Edition
Zoologické dny 2014, Ostrava, 2014
Other information
Type of outcome
Konferenční abstrakt
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
ISBN
978-80-87189-16-0
Změněno: 14/2/2014 19:02, Mgr. Vanda Šorfová, Ph.D.
Abstract
V originále
Hledání hlavních mechanismů definujících skladbu lokálních společenstev vyústilo v poslední době v intenzivní studium vlivu dvou procesů: převažujícího vlivu faktorů prostředí (tzv. species sorting) a disperzních schopností (tzv. neutrální model). Je známo, že relativní důležitost obou procesů se v různých typech metaspolečenstev liší, ovšem dosud žádná studie nezkoumala společenstva pramenů. V tomto prostředí se předpokládá větší vliv faktorů prostředí, ovšem vzhledem k relativně malé velikosti a izolovanosti pramenišť nemůžeme vyloučit ani vliv prostoru, především u stanovištních specialistů a taxonů s horšími disperzními schopnostmi. V této studii zahrnující 60 pramenišť Západních Karpat (rozsah 200 km) bylo srovnáváno pět taxocenóz právě s ohledem na jejich různé disperzní schopnosti (seřazené vzestupně od nejhůře se šířících jsou to Clitellata, Ephemeroptera a Plecoptera, Trichoptera a Chironomidae). Schopnost šíření se nicméně může lišit i v rámci těchto taxocenóz (vzácné vs. běžné druhy, specialisté vs. generalisté). Právě vliv zmiňovaných procesů na specialisty nebyl dosud zkoumán kvůli obtížnosti definování specialisty ve vodním prostředí. Prameniště jsou unikátní v tom, že specialista je snadno definovatelný jako druh striktně vázaný na tato stanoviště, neschopný osídlit okolní vodní biotopy. Analýza našich dat prokázala podstatný rozdíl mezi pasivně (opaskovci) a aktivně (hmyz) se šířícími skupinami, kdy u všech taxocenóz hmyzu byl významný pouze vliv faktorů prostředí. Nejsilnější efekt prostoru jsme zaznamenali u pasivně se šířících opaskovců specialistů, naopak hmyz osidloval vhodné lokality bez většího ohledu na stanovištní specializaci. Námi zjištěný převažující vliv prostředí u vzácných druhů podporuje předchozí výsledky z jiných vodních biotopů. Na miskách vah uvažovaných modelů tak hrál hlavní roli způsob šíření (aktivní/pasivní) druhů, nikoli je jich specializace či vzácnost. Studie byla financována grantovým projektem P505/11/0779 a MUNI/A/0788/2013.
Links
| GAP505/11/0779, research and development project |
| ||
| MUNI/A/0788/2013, interní kód MU |
|