Mezinárodněprávní odpovědnost za porušování lidských práv po vzniku státu secesí

CISÁR, Ivan a Zuzana MELCROVÁ. Mezinárodněprávní odpovědnost za porušování lidských práv po vzniku státu secesí. In Pavel Bureš, Martin Faix, Ondřej Svaček. Mezinárodněprávní aspekty vzniku a zániku státu aneb 20 let od vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, s. 176-202. ISBN 978-80-244-3995-2.

Základní údaje

• Originální název: Mezinárodněprávní odpovědnost za porušování lidských práv po vzniku státu secesí
• Název anglicky: International legal responsibility for breach of human rights obligations in the case of secession
• Autoři: CISÁR, Ivan (703 Slovensko, garant, domácí) a Zuzana MELCROVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Olomouc, Mezinárodněprávní aspekty vzniku a zániku státu aneb 20 let od vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky, od s. 176-202, 27 s. 2013.
• Nakladatel: Univerzita Palackého v Olomouci

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 50500 5.5 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/13:00072557
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• ISBN: 978-80-244-3995-2
• Klíčová slova anglicky: secession; breach of human rights; internation responsibility; state; non-state actor
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Secesi v mezinárodním právu veřejném můžeme charakterizovat jako proces se dvěma tvářemi. Ta první je v podstatě chápána negativně, neboť se v ní odráží zánik státu, nebo alespoň jeho zmenšení. Pozitivní stránkou je pak vznik nového státního útvaru a zároveň vznik nového subjektu mezinárodního práva. Na druhou stranu je ale z pochopitelných příčin (zejména z důvodu zachovávání stability mezinárodního prostředí) v mezinárodní politice i v mezinárodním právu veřejném secese vnímána spíše z pohledu jejích negativních aspektů – zmenšování, či dokonce zánik původního státu. Výše uvedený konflikt mezi těmito dvěma pohledy vysvětluje, proč secese často není jen pokojným procesem, který by měl skončit výhodným uspořádáním vztahů pro všechny zainteresované strany. Místo klidného vyřešení vzájemných rozporů často dochází až k použití krajních možností řešení sporů – k ozbrojenému konfliktu. V procesu secese často dochází k ozbrojeným střetům sil, které se snaží zachovat územní celistvost původního státu, tedy často armády či policejních složek tohoto státu, a na druhé straně povstaleckých hnutí, která si vytyčil za cíl oddělit část území původního státu a nastolit zde vlastní vládu. V takové situaci není výjimkou, že dochází i k závažným porušením lidsko-právních standardů platných v době ozbrojeného konfliktu, a to často ze strany obou soupeřících aktérů konfliktu. Tato kapitola se zaměřuje na mezinárodněprávní odpovědnost, která vyplývá z takovýchto excesů.

Anotace anglicky

Secession in international law can be seen as a two-faced process. On the one side, it is the negative side showing the end or at least diminishing of territorial size of the state. The positive aspect is the creation of new state and the creation of new international law subject. On the other side, especially to ensure the stability of the international relations, the secession is seen as negative circumstance by the international relations and international politics due to the aspect of state end or its diminishing. Such conflict in the view of the secession helps to understand why the secession is often no a peaceful process ending with the positively accepted outcomes. Instead of peaceful means of dispute resolution it often ended with the arm conflict as the ultimate mean of dispute settlement. The armed conflict of the police or arm forces fighting for the state territorial integrity and the insurgence forces seeking the secession. It is not unusual, in such conflict, to see the human rights violations committed by both sides of the conflict. This part of the book seeks to assess the international responsibility for such violations.