B 2013

Krajské volby 2012

BALÍK, Stanislav, Michal PINK, Petr VODA, Otto EIBL, Monika DVOŘÁKOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Krajské volby 2012

Název česky

Krajské volby 2012

Název anglicky

Regional Elections 2012

Autoři

BALÍK, Stanislav (203 Česká republika, garant, domácí), Michal PINK (203 Česká republika, domácí), Petr VODA (203 Česká republika, domácí), Otto EIBL (203 Česká republika, domácí), Monika DVOŘÁKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Petr GONGALA (203 Česká republika, domácí), Kamil GREGOR (203 Česká republika, domácí), Miloš GREGOR (203 Česká republika, domácí), Vlastimil HAVLÍK (203 Česká republika, domácí), Lenka HRBKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Alena MACKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Michal NOVÝ (203 Česká republika, domácí), Andrea SMOLKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Vít ŠIMRAL (203 Česká republika, domácí)

Vydání

1. vyd. Brno, 261 s. Monografie, č. 55, 2013

Nakladatel

Masarykova univerzita

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50601 Political science

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14230/13:00072644

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

ISBN

978-80-210-6641-0

Klíčová slova česky

krajské volby; Česká republika; financování stran; struktura regionálních politiků; témata kampaní; volební geografie; preferenční hlasování; voličské přesuny; exekutivní koalice

Klíčová slova anglicky

regional elections; Czech Republic; party financing; structure of regional politics; topics of campaigns; electoral geography; preferential voting; voting shifts; executive coalitions

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 21. 3. 2014 09:16, Alena Rokosová

Anotace

V originále

Krajské volby 2012 neznamenaly takové politické „zemětřesení“ jako volby v roce 2008. Až na výjimky obhájily své postavení v krajských exekutivách strany, jež v nich byly zastoupeny v předchozím volebním období. Přesto byly tyto volby v několika ohledech zajímavé. Předně pro ODS – s výjimkou Plzeňského a částečně Středočeského kraje zaznamenala tato strana kdysi nepředstavitelné výsledky oscilující kolem deseti procent, tedy kolem podpory, kterou mívala KDU-ČSL. ODS získala méně než deset procent hlasů téměř v polovině krajů (v šesti), ve čtyřech dalších ji od desetiprocentní hranice dělilo jen několik hlasů. Když v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 2008 necelých šestnácti procent, špatný výsledek vysvětlovala nepopularitou místních lídrů. V roce 2012 by to byl její třetí největší úspěch. Do politické „hry“ po částečném útlumu v roce 2008 s novou silou promluvila uskupení s tzv. nezávislou či regionální identitou. V Libereckém kraji dokonce nejenže jedno takové obsadilo post hejtmana, ale v koalici s dalším disponují nadpoloviční většinou hlasů. ČSSD zaznamenala úbytek hlasů, a to jak v porovnání s volbami 2008, tak s parlamentními 2010. Nebyl však takový, aby ji připravil o pozici nejvlivnější síly krajské samosprávy. Vedle nezávislých uskupení byla největším vítězem voleb (tedy co se týče pozitivní změny volebních výsledků i následného vlivu v exekutivě) KSČM, která tak po osmi letech mezivolebně zaznamenala nárůst podpory v některé volební soutěži. KDU-ČSL voleb využila, aby si otestovala svoji pozici na politické scéně, která byla zpochybněna jejím odchodem ze Sněmovny v roce 2010.

Anglicky

Regional (Kraj) elections in 2012, unlike the elections to the Chamber of Deputies in 2010 or 2013, certainly did not indicate a reversal in Czech politics. On the other hand, 2012’s elections were hardly boring, uninteresting affairs, where everything ran according to plan. Seen from the perspective of second-order elections theory, we had an opportunity to confirm that voters punished parties in the national government and rewarded the opposition, depending on the issues that dominated – whether it was for inappropriate reasons, such as salient, but national-level topics, or for appropriate, but boring, regional reasons. Theese and the entire gamut of other topics may be understood by a range of reasons. Superficially, through blanket “impressionism“, by way of individual independent case studies, or by pursuing a complex and deeper understanding of causes and effects. Using the format of this monograph focused on a single election (though necessarily with comparisons to previous ones) allows the topic to be investigated with the latter method. This is exactly what the authors of this book have attempted. The structure of the book corresponds to the logic of the electoral process, combining descriptive as well as interpretive and analytical methods.