2014
Toxická epidermální nekrolýza a Stevensův Johnsonův syndrom: současné poznatky
BŘEZINOVÁ, Eva, Hana JEDLIČKOVÁ a Vojtěch THONZákladní údaje
Originální název
Toxická epidermální nekrolýza a Stevensův Johnsonův syndrom: současné poznatky
Název anglicky
Toxic epidermal necrolysis and Stevens Johnson syndrome: current knowledge
Autoři
BŘEZINOVÁ, Eva (203 Česká republika, garant, domácí), Hana JEDLIČKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Vojtěch THON (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Česká dermatovenerologie, Praha, Mladá fronta, 2014, 1805-0611
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30216 Dermatology and venereal diseases
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/14:00075170
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
toxická epidermální nekrolýza; Stevensův-Johnsonův syndrom; intravenózní imunoglobuliny; apoptóza; závažné nežádoucí účinky léčiv
Klíčová slova anglicky
toxic epidermal necrolysis; Stevens-Johnson syndrome; intravenous immunoglobulin; severe adverse drug reaction
Štítky
Změněno: 6. 10. 2014 17:00, Soňa Böhmová
V originále
Toxická epidermální nekrolýza (TEN) a Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS) patří k nejzávažnějším nežádoucím reakcím postihujícím kůži a sliznice. Mají nízkou incidenci a vysokou mortalitu. Ve většině případů bývají vyvolány léky. Jsou charakterizovány masívní apoptózou keratinocytů, klinicky se projeví zarudnutím kůže a sliznic, tvorbou puchýřů, odlučováním epidermis. Terapeutický postup spočívá v urychleném stanovení diagnózy, určení a vysazení vyvolávajícího léčiva, v podpůrné, ev. specifické imunomodulační léčbě. Přes 50 % pacientů, kteří přežili TEN, však trpí pozdními následky onemocnění (jizvením, strikturami).
Anglicky
Toxic epidermal necrolysis (TEN) and Stevens-Johnson syndrome (SJS) are the most severe adverse cutaneous and mucosal reactions with low incidence and high morbidity and mortality, usually induced by drugs. They are characterized by massive apoptosis of keratinocytes, clinically manifesting as erythema of the skin and mucous membranes, blisters and epidermal detachment. Managing of therapy requires rapidly established diagnosis, identification and interruption of the culprit drug, supportive care and eventually immunomodulating therapy. More than 50 % of patients surviving TEN suffer from long-term sequelae of the disease (e.g. scarring and strictures).