Situace na hraně: Komplexnost a ambivalence v každodenních situacích jako téma sociologie náboženství bez 'náboženství'

FUJDA, Milan. Situace na hraně: Komplexnost a ambivalence v každodenních situacích jako téma sociologie náboženství bez 'náboženství'. In Sociologie náboženství v post-sekulárním věku. 2013.

Základní údaje

• Originální název: Situace na hraně: Komplexnost a ambivalence v každodenních situacích jako téma sociologie náboženství bez 'náboženství'
• Autoři: FUJDA, Milan.
• Vydání: Sociologie náboženství v post-sekulárním věku, 2013.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50000 5. Social Sciences
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Příspěvek je inspirovaný kvalitativní sociologií v pojetí ANT a etnometodologie. Empiricky vychází z analýzy taneční improvizace, ale jeho cílem je ukázat, že v případě některých podstatných problémů, jež musí řešit tanečníci v průběhu taneční improvizace, se nejedná o specifické problémy tance a improvizace, ale o záležitosti, které jsou typické v každodenním zvládání života. Jsou natolik typické, že existují institucionalizované způsoby, jak se s nimi vyrovnávat. Tyto institucionalizované prostředky jejich zvládání ale fungují spíše jako průvodci ambivalencí a nejistotou, než jako disciplinační nástroje umožňující takové situace předvídat a jasným standardizovaným postupem na ně reagovat, ačkoliv hledání takových postupů je pochopitelně součástí hledání způsobů jejich kontroly. Základní teze příspěvku je, že takové situace umožňují studovat mnoho aspektů toho, čemu jsme byli zvyklí říkat "náboženství". Toto studium ovšem není studiem "náboženství", protože strategie zvládání takových situací typicky vyjadřují kombinace řešení vycházejících z různých oblastí specializace práce a v tom smyslu se jedná o situace na rozmezí. Kombinace strategií různého "expertního původu" je při tom důležitým aspektem jejich zvládání. Přestože tedy některé techniky, jež zde přichází ke slovu, běžně nazýváme "magie", "zbožnost", "modlitba", "věštění" aj., vůbec tu nejde o "náboženství", respektive nejde výhradně o náboženství, ale i zdánlivě s náboženstvím zcela nesouvisející specializované činnosti, třeba vědu. Uvedená hybridnost tak poskytuje jiný úhel pohledu na sociální řád než etablované kategorie a umožňuje tedy tematizovat otázky jinak obtížně viditelné. V tom spočívá jejich sociologický význam.