2013
Hédonistické křesťanství, sexuální morálka a vyjednávání o identitě : Případ Grazidy Lizierové (1320)
ZBÍRAL, DavidZákladní údaje
Originální název
Hédonistické křesťanství, sexuální morálka a vyjednávání o identitě : Případ Grazidy Lizierové (1320)
Název česky
Hédonistické křesťanství, sexuální morálka a vyjednávání o identitě : Případ Grazidy Lizierové (1320)
Název anglicky
Hedonistic Christianity, Sexual Morals and the Negotiation of Identity : The Case of Grazida Lizier (1320)
Autoři
ZBÍRAL, David (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Pantheon : religionistický časopis, Pardubice, Univerzita Pardubice, 2013, 1803-2443
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/13:00067011
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Grazida Lizierová; sexuální morálka; hédonismus; sexualita; identita; religiozita; kulturní zdroje; prostor k jednání; inkvizice; inkviziční registr; Jakub Fournier
Klíčová slova anglicky
Grazida Lizier; sexual morals; hedonism; sexuality; identity; religion; cultural resources; space for agency; inquisition; inquisitional register; Jacques Fournier
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 1. 4. 2014 12:48, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Tento článek je případovou studií k sexuální morálce a problému konstrukce identity v Evropě 14. století, založený na záznamech z inkvizičního procesu Grazidy Lizierové, dochovaných v inkvizičním registru Jakuba Fourniera, biskupa Pamiers. Grazidin světový názor je křesťanský, ale zároveň hédonistický, a jeho středobodem není pojem hříchu, nýbrž pojem potěšení. Pohlavní styk příjemný oběma partnerům se podle ní nemůže tak zcela nelíbit Bohu, a nemůže tedy být hříšný. Snažím se ukázat, že tento názor není nahodilou omluvou Grazidina vztahu s knězem Petrem Clerguem, nýbrž organickou součástí její širší soustavy představ. Posléze argumentuji ve prospěch mínění, že i když Grazida nakonec připustila, že tento názor převzala od Petra Clergua, nejde v jejím myšlení ani o cizorodý, ani povrchně přijatý prvek, a takové vyhodnocení identifikuji jako důsledek nepřijatelně jednostranného modelu interakce, kde jsou dominantní aktéři považováni za producenty, kdežto podřízení aktéři za pouhé konzumenty kulturních zdrojů. Tento model zpochybňuji a snažím se ukázat, že Grazida nebyla pouhým objektem strategií jiných osob, nýbrž si nárokovala vlastní prostor k jednání.
Anglicky
This article is a case study of sexual morals and identity construction in 14th-century Europe based on the trial records of Grazida Lizier, extant in the register of Jacques Fournier, Bishop of Pamiers. Grazida's worldview is Christian but hedonistic, and is not based on the concept of sin but on the concept of pleasure. Sexual intercourse that pleases both partners cannot really displease God; indeed, such intercourse cannot be sinful. I try to show that this view is not a haphazard excuse for Grazida's extramarital relationship with the priest Peter Clergue, but an organic part of her wider system of beliefs. Later, I argue that even if Grazida finally admitted to having taken this view from Peter, it was by no means something alien to, or superficial in her thinking, and I track such a claim back to a unilateral model of interaction where dominant actors are considered to be the producers and subordinate actors the consumers of cultural resources. I question this model, and strive to demonstrate that Grazida was not a mere object of other people's strategies but claimed her own space for agency.
Návaznosti
| GP401/09/P191, projekt VaV |
|