PANČOCHA, Karel a Lenka SLEPIČKOVÁ. Aktéři školní inkluze. Actors of School Inclusion. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 156 s. ISBN 978-80-210-6688-5.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Aktéři školní inkluze. Actors of School Inclusion.
Název anglicky School Inclusion Actors.
Autoři PANČOCHA, Karel a Lenka SLEPIČKOVÁ.
Vydání 1. vydání. Brno, 156 s. 2013.
Nakladatel Masarykova univerzita
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Editorství odborné knihy
Obor 50300 5.3 Education
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Organizační jednotka Pedagogická fakulta
ISBN 978-80-210-6688-5
Klíčová slova česky školní inkluze; aktéři školní inkluze; postoje k inkluzi; inkluze prostřednictvím výtvarné tvorby; Global Storylines; hodnoty adolescentů; postoje učitelů k inkluzi
Klíčová slova anglicky inclusion in education; attitudes towards inclusion; school inclusion through artistic activities; key stakeholders in the process of school inclusion; Global Storylines; values of adolescents
Štítky Munipress
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Lenka Slepičková, Ph.D., učo 42916. Změněno: 13. 12. 2014 21:17.
Anotace
Publikace vychází z perspektivy aktérů inkluze, neboť oni jsou těmi, kdo inkluzivní politiky „překládají“ do praxe a jak dokazuje řada výzkumů, jejich vliv na skutečnou podobu inkluze a potažmo na její efekt je klíčový. Autoři jednotlivých kapitol tedy prezentují perspektivu různých aktérů inkluze, ale zároveň perspektivu různých oborů. Spoluautorská kapitola Karla Pančochy a Heleny Vaďurové Česká veřejnost a inkluzivní vzdělávání představuje současné pojetí inkluzivního vzdělávání a zabývá se rozporem mezi deklarovaným směřováním k inkluzi a realitou segregovaného školství. Kvantitativní šetření, z nějž kapitola vychází, se zaměřilo na postoje české veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání, které mohou působit jako bariéra při vzdělávání všech žáků v běžné škole. Spoluautorská kapitola Pavlíny Pinkové, Lenky Slepičkové a Kateřiny Sayoud Solárové Učitelé jako aktéři inkluze v základní škole využívá homogenní učitelský vzorek a dnes již „klasický“ dotazník SACIE měřící emoce, postoje a obavy učitelů z inkluzivního vzdělávání pro zachycení rozložení těchto postojů v české učitelské populaci a identifikaci faktorů, které tyto postoje ovlivňují. Martin Vrubel se ve své kapitole Management škol a inkluze ve vzdělávání zaměřil na postoje managementu základních a středních škol k facilitátorům inkluzivního vzdělávání, včetně vývoje vnímání důležitosti jednotlivých facilitátorů v prostředí základních a středních škol. Kristýna Balátová svou kapitolou Postoje a hodnoty adolescentů s poruchami chování jako bariéry inkluze obrací pozornost k hodnotám, které prezentuje jako možné proinkluzivní faktory, ale také jako bariéry inkluze. Kapitola Pavla Sochora Jedinec v procesu inkluze skrze výtvarnou tvorbu analyzuje výtvarnou tvorbu coby nástroj pro vytváření inkluzivního prostředí. Aktérem inkluze je zde samotný jedinec, ale také konkrétní aktivita, kterou autor studuje jako prolnutí umění, výtvarné tvorby a speciálně pedagogické intervence. Podobný příklad aktivity směřující k vytváření inkluzivního prostředí prezentuje v kapitole Výuka příběhem jako otevřený prostor pro inkluzi: Global Storylines v prostředí českých základních škol Lenka Slepičková. Kapitola shrnuje poznatky z projektu, jehož cílem je rozvíjet pedagogický přístup Global Storylines, původně ze Skotska, v prostředí českých základních škol. Tento přístup vytváří prostor pro to. zapojit a motivovat všechny žáky, bez ohledu na jejich školní výkon nebo pozici v kolektivu.
Anotace anglicky
The book is based on six empirical studies focusing on fundamental issues of inclusive education from the point of view of selected actors and activities in different spaces. The actors, including general public, school management, teachers, and individuals with special needs, can strongly influence inclusive practices by their discourses, decisions and everyday activities. The spaces can serve as areas suitable for developing mutual understanding and inclusive culture, policy and practice. The first chapter (by Karel Pančocha and Helena Vaďurová) introduces the idea of inclusive education and contrasts declared inclusive policies with the reality of segregated schooling for many children and youth with special needs. The research focuses on attitudes of the Czech general public towards inclusive education. This is followed by a text (by Pavlína Pinková, Lenka Slepičková a Kateřina Sayoud Solárová) focusing on factors supporting inclusive education, which indicate that it is the attitudes of teachers and other school staff that largely affects the success of education of pupils with special needs. The third chapter (by Martin Vrubel) introduces school management as a facilitator or barrier in promoting inclusive education. The research has been conducted among principals of primary and secondary schools in Pardubice region and found predominantly medical (individual) model approaches of the school management towards students with special needs, specifically visual impairments. The next chapter (by Kristýna Balátová) focuses on the individual with special needs and elaborates the questions of values in individuals with behavioral disorders in the context of inclusion. Specifically it tries to find out how pathology of values can become a barrier to learning for adolescents with behavioral disorders. Final two chapters present examples of areas where inclusion can be achieved. The fifth chapter (by Pavel Sochor) looks at the role of art and specialized art education interventions in persons with disabilities in relation to the majority society. This is followed by a second example of building inclusive spaces, presented in chapter number six (by Lenka Slepičková). This time inclusion is supported by a specialized program called Global storylines. Such approach has a strong potential not only to share the knowledge, but to involve and motivate all learners, nevertheless the level of their performance in other school activities or their actual position within the class.
Návaznosti
MUNI/M/0012/2013, interní kód MUNázev: Inkluze ve škole jako interdisciplinární problém. Východiska, podmínky a strategie realizace
Investor: Masarykova univerzita, Grantová agentura MU, INTERDISCIPLINARY - Mezioborové výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 22. 9. 2020 10:56