Léčba hypertenze – komentář k léčbě jednotlivými skupinami antihypertenziv

SOUČEK, Miroslav. Léčba hypertenze – komentář k léčbě jednotlivými skupinami antihypertenziv. Farmakoterapie. Praha: Farmakon Press, 2014, roč. 10, č. 1, s. 98-105. ISSN 1801-1209.

Základní údaje

• Originální název: Léčba hypertenze – komentář k léčbě jednotlivými skupinami antihypertenziv
• Název anglicky: Hypertension management - notes on the therapeutic use of individual groups of antihypertensive drugs
• Autoři: SOUČEK, Miroslav (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Farmakoterapie, Praha, Farmakon Press, 2014, 1801-1209.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30200 3.2 Clinical medicine
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/14:00075615
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: hypertenze; farmakologická léčba; nefarmakologická léčba; antihypertenziva
• Klíčová slova anglicky: hypertension; pharmacological treatment; non-pharmacological treatment; antihypertensives
• Štítky: EL OK

Anotace

Cílem léčby hypertenze je snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, čehož dosáhneme normalizací krevního tlaku a ovlivněním dalších rizikových faktorů. V monoterapii i v kombinační léčbě hypertenze užíváme v první řadě přípravky ze skupin, pro které jsou k dispozici data ze studií hodnotících morbiditu a mortalitu na kardiovaskulární příhody. Patří mezi ně inhibitory ACE, blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II (AT1-blokátory), dlouhodobě působící blokátory kalciových kanálů, diuretika a beta-blokátory. Další skupiny léků jsou vhodné teprve tehdy, když se nedaří dosáhnout úspěšné léčby hypertenze pomocí základních antihypertenziv ani podáváním jejich kombinací. Ke snížení krevního tlaku vede i léčba nefarmakologická.

Anotace anglicky

The objective of the therapy of hypertension is to reduce the risk of cardiovascular disease, and it is attained when blood pressure becomes normalized and when other risk factors have been modified. Both monotherapy and combination therapy of hypertension employs, as the first step, preparations from groups of drugs supported by data from clinical studies of morbidity and mortality related to cardiovascular events. These include ACE inhibitors, angiotensin II blockers (AT1 receptor antagonists), long--acting calcium channel blockers, diuretics and p-blockers. Other groups of drugs become appropriate only when there no therapeutic success is obtained these basic antihypertensives or their combinations. Blood pressure can also be reduced through non-pharmacological measures.