K trestnému činu porušení služební povinnosti vojáka podle § 393 TrZ – problematické aspekty trestního postihu a možnosti jejich řešení

CHROMÝ, Jakub a Miroslav RŮŽIČKA. K trestnému činu porušení služební povinnosti vojáka podle § 393 TrZ – problematické aspekty trestního postihu a možnosti jejich řešení. Trestněprávní revue. Nakladatelství C.H. Beck, 2014, č. 6, s. 133-137. ISSN 1213-5313.

Základní údaje

• Originální název: K trestnému činu porušení služební povinnosti vojáka podle § 393 TrZ – problematické aspekty trestního postihu a možnosti jejich řešení
• Autoři: CHROMÝ, Jakub a Miroslav RŮŽIČKA.
• Vydání: Trestněprávní revue, Nakladatelství C.H. Beck, 2014, 1213-5313.

Další údaje

• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50500 5.5 Law
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství

Anotace

Příspěvek se zabývá kritickou rekonstrukcí právní normy, resp. kvalifikované skutkové podstaty trestného činu podle § 393 odst. 1, 4 písm. b) trestního zákoníku. Činí tak na základě komplexního přístupu – systematického, historického a teleologického výkladu a zvláště pak zásady vyloučení absurdních závěrů, resp. argumentu reductio ad absurdum. Lze dospět k převažujícím mimořádně silným argumentům pro vyloučení jejího aplikačního prostoru v případech, kdy voják nesplněním uložené služební povinnosti podle svého služebního zařazení z nedbalosti podstatně sníží použitelnost vojenského materiálu ke škodě ozbrojených sil, přičemž takovým činem způsobí škodu velkého rozsahu. Nabízí se proti slovům zákona nepoužít okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, resp. zvlášť přitěžující okolnost ve smyslu § 393 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku ve vztahu k nedbalostnímu trestnému činu, resp. přečinu a neodvozovat z ní trestnost takového jednání. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu porušení služební povinnosti vojáka podle § 393 odst. 1, 4 písm. b) trestního zákoníku se jako problematická zdá i tam, kde jde o úmyslné zavinění k základním znakům. Lze proto uvažovat i o tom, že při zachování dispozice právní normy § 393 odst. 1, 4 písm. b) trestního zákoníku se vyloučí z aplikace předpisovaná sankce odnětí svobody osm až dvacet let nebo výjimečný trest a poté se za pomocí analogie legis ve prospěch obviněného podle § 398 odst. 4 trestního zákoníku dojde i zde k sankci odnětí svobody na tři léta až deset let. V příspěvku je rovněž předložen konkrétní návrh nové právní úpravy.