CIRKADIÁNNÍ DISRUPTORY A JEJICH VÝZNAM V PRIMÁRNÍ PREVENCI

HRUBÁ, Drahoslava. CIRKADIÁNNÍ DISRUPTORY A JEJICH VÝZNAM V PRIMÁRNÍ PREVENCI (CIRCADIAN DISRUPTORS AND THEIR IMPORTANCE IN PRIMARY PREVENTION). Hygiena. Praha: Státní zdravotní ústav, 2014, vol. 59, No 1, p. 32-36. ISSN 1802-6281.

Basic information

• Original name: CIRKADIÁNNÍ DISRUPTORY A JEJICH VÝZNAM V PRIMÁRNÍ PREVENCI
• Name (in English): CIRCADIAN DISRUPTORS AND THEIR IMPORTANCE IN PRIMARY PREVENTION
• Authors: HRUBÁ, Drahoslava (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Hygiena, Praha, Státní zdravotní ústav, 2014, 1802-6281.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 30000 3. Medical and Health Sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14110/14:00075748
• Organization unit: Faculty of Medicine
• Keywords in English: circadian rhythms; endocrine disruptors (F.CD); melatonin; disease prevention
• Tags: EL OK
• Tags: Reviewed

Abstract

Biologické cirkadiánní hodiny mají všichni obratlovci, včetně člověka. Jejich receptory jsou na oční sítnici, informace o střídání dne a noci jsou vedeny do centra v hypothalamu a odtud do epifýxy. Ta produkuje hormon melatonin (N-acetyl-5-metoxytryptamin), téměř výhradně v období tmavé částí dne. Hormon je rychle vyplavován do krve a moxkomíšního moku a je bexprostředním nosičem informace o fáxi cirkadiánního cyklu buňkám celého těla, které podřixují fyziologické funkce orgánů a organismu střídání dne a noci. Podle dosavadních výxkumů se melatonin účastní řady výxnamných fyziologických funkcí: regulace spánku a cirkadiánních rytmů, nálady, imunitní, onkostatickč a antioxidační aktivity. Syntéza melatoninu klesá s věkem. Umělé osvětlení večer nebo brzy ráno zkracuje tmavou část dne, také jen krátkodobé rozsvícení v noci redukuje množství melatoninu produkovaného během 24 hodin. Syntézu melatoninu významně narušuje letecký přesun přes několik časových zón. Zdravotní následky narušení biologických rytmů zahrnují poruchy spánku, zvýšený výskyt některých zhoubných nádorů, obezity, metabolického syndromu, diabetů, zhoršení projevů některých neurodegenerativních onemocnění. V primární prevenci je třeba omezovat noční směny a edukovat veřejnost o významu nočního spánku.

Abstract (in English)

All vertebrates, including humans, have a biological circadian clock. Their receptors are located on the retina, and information regarding the alternation of day and night are transferred to a centre in the hypothalamus and from there into the pineal gland which produces melatonin (N-acetyl-5-metoxytryptamin), almost exclusively during the hours of darkness. The hormone is quickly discharged into the bloodstream and cerebrospinal fluid into all cells. Such immediate information about the circadian phase of day/night changes allows to organs and organism to regulate their physiological functions. Current research suggests that melatonin is involved in several important physiological functions: sleep regulation and circadian rhythms, mood, immunity, oncostatic and antioxidant activities. Synthesis of melatonin reduces with age. Artificial light in the evenings and early mornings reduces the dark part of the day and even brief use of artificial light at night reduces the levels of melatonin produced over a 24-hour period. Air transport over a number of time-zones likewise significantly disrupts melatonin production. The health consequences of the disruption of biologcal rhythms include sleep disorders, higher frequency of some types of cancer, obesity, metabolic syndrome, diabetes and aggravation of some neurodegenerative symptoms. In primary prevention it is necessary to limit the duration of night shifts and educate the public on the importance of night sleep.