2013
Svědectví z první ruky? Nad pramennou hodnotou nejstarších vojtěšských legend
KALHOUS, DavidZákladní údaje
Originální název
Svědectví z první ruky? Nad pramennou hodnotou nejstarších vojtěšských legend
Název anglicky
First-hand witness? St. Adalbert-Vojtiech- Lives as a source about St. Adalbert Live
Autoři
KALHOUS, David (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Historia Slavorum Occidentis, Toruň, Wydawnictwo Adam Marszałek, 2013, 2084-1213
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/13:00076347
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Sv. Vojtěch; Bruno z Querfurtu; hagiografie; církevní dějiny; Přemyslovci; 10. století
Klíčová slova anglicky
St. Adalbert; Bruno of Querfurt; hagiography; church history; Přemyslids; 10th century
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 24. 4. 2015 19:47, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Dosavadní bádání věnovalo jen minimální pozornost upřesnění chronologie Vojtěchových „útěků“ do Říma, a to přesto, že jsou považovány za klíčové. Na základě vnitřní kritiky nejstarších legend a jejich konfrontace s nečetným dalším pramenným materiálem i s předpisy kanonického práva autor tohoto příspěvku nabízí alternativní obraz několika let Vojtěchova života. Autor nejprve dokazuje, že Vojtěch v Římě pobýval v mezi druhou polovinou roku 989 a polovinou roku 992, respektive od podzimu 995 do června 996. Domnívá se, že ačkoli po druhé Vojtěch jistě prchal před hrozícím nebezpečím, první pobyt naopak bude vhodnější interpretovat jako pouť, spíše než jako útěk před hrozícím konfliktem. Vyplývá to nejenom z legendárních zmínek o Vojtěchově úmyslu navštívit Jeruzalém a z dosti zmatené chronologie jeho rozhovorů s papežem, ale také z faktu, že se nechal zastupovat míšeňských biskupem Volkoldem; bez Vojtěchova souhlasu by to nebylo možné, navíc to dokazuje, že se pražského stolce nemínil vzdát. Vše navíc naznačuje, že i Vojtěchovo reformní úsilí mohlo být jedním z bodů spolupráce mezi knížetem a biskupem (a z téhož důvodu i příčinou roztržky s velmoži), neboť obě veličiny měly podobný zájem: soustředit moc. Snaha spisovatelů rané tradice oslabit vazbu mezi Přemyslovci a Vojtěchem byla ovšem mnohem úspěšnější a podstatně ovlivnila to, co si dnes o sv. Vojtěchovi myslíme. Ten je většinou vykreslován jako blouznivý mladík mystického založení, jakých bylo v té době mnoho; odkaz na tyto vlastnosti se mnohdy považuje za dostatečný důvod pro zahlazení jakýchkoli nesrovnalostí. Ukazuje, nakolik autorům blízkým samotnému Vojtěchovi diktovala situace po jeho smrti a nakolik pomáhala spoludotvářet jejich vlastní vzpomínky. Nabídnout nový obraz sv. Vojtěcha se pak pokouší tato práce.
Anglicky
Existing research devoted little attention to chronology of St. Adalbert "escapes" to Rome, and even though they are considered as a key for understanding of his live. On the basis of the critical analysis of the oldest legends and their confrontation with few other data provided by other written sources with the relevant provisions of Canon Law, the author of this paper offers an alternative image of St. Adalberts Live as a bishop of Prague (983-997). The author first demonstrates that St. Adalbert lived in Italy since the second half of 989 until mid 992, and from autumn to June 995 until 996 respectively. He also believes that although St. Adalbert for second time certainly fled from Prague because of imminent danger threatening his whole family, the first residence on the contrary will be better interpreted as a pilgrimage rather than as an escape from the impending conflict. This assumption is based not only on the fact that St. Adalbert clearly states his wish to visit Jerusalem, but on other information: first, we know he had represented the Bishop of Meissen Volkold that would not have been possible without St. Adalbert´s consent; moreover, it proves that he was not going to give up Prague; second, his travel route and relatively late decision to be a monk is another argument. St. Adalbert is often presented as strict church reformer. These attempts to strengthen the independence of his church on Bohemian elites, however, was not necessarily conflicting with the interest of Přemyslid prince to concentrate power. This means that even the earliest tradition about St. Adalbert was substantially influenced by the fact that they both were written after 997 when the links between the bishop and Bohemia were broken and Piast prince Boleslav I (992-1025), one of the supporters of St Adalbert, was crowned in Gniezno. In that time, St. Adalbert was naturally modelled as an ideal monk (by anonymous author of his First Vita) or missionary (by Bruno of Querfurt).
Návaznosti
| MSM0021622426, záměr |
|