Problema vremeni i prostranstva v literature: nostaľgija i realnosť

POSPÍŠIL, Ivo. Problema vremeni i prostranstva v literature: nostaľgija i realnosť. In Maceka, Svitlana; Levic‘ka, Oksana. Dialogični obertony. Lvov: Nacionaľna Akademija Nauk Ukrajiny, Instytut Ivana Franka, 2014, s. 24-34. ISBN 978-83-937388-9-2.

Základní údaje

• Originální název: Problema vremeni i prostranstva v literature: nostaľgija i realnosť
• Název česky: Problematika času a prostoru v literatuře: nostalgie a realita
• Název anglicky: The Problem of Time and Space in Literature: Nostalgia and Reality
• Autoři: POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Lvov, Dialogični obertony, od s. 24-34, 11 s. 2014.
• Nakladatel: Nacionaľna Akademija Nauk Ukrajiny, Instytut Ivana Franka

Další údaje

• Originální jazyk: ruština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Ukrajina
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/14:00076411
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-83-937388-9-2
• Klíčová slova česky: čas a prostor v literatuře; chronotop M. Bachtina; časoprostorové vztahy v literatuře jako metodologický nástroj
• Klíčová slova anglicky: time and space in literature M. Bakhtins; chronotope spatial-temporal relations in literature as a methodological tool
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok

Anotace

Autor přítomné stati se zamýšlí nad problematikou a badatelským významem časoprostorových vztahů v literatuře, nad chronotopem M. Bachtina a nad svým přínosem k studiu do této doby až příliš módní kategorie. Ukazuje kategorii časoprostoru jako metodologický nástroj a ukazuje na jeho využité při studiu žánru románové kroniky. Autor kritizuje módní koncepce světa či dokonce vesmíru literární díla jako zjevné hyperboly prostorových představ; chronotopové koncepce pokládá za svého druhu metaforu reálných prostoro-časových vztahů a trvá na konkrétní verifikaci skutečných svazků času a prostoru s využitím při studiu žánru románové kroniky. Časoprostor jako metodologický přístup pokládá za iluzi, nostalgii, ale i badatelskou realitu, která snad v budoucnu slibuje nové výsledky.

Anotace anglicky

The author of the present study reflects upon the problems and research significance of the spatial-temporal relations in literature‚ upon M. Bakhtins chronotope and upon his own contribution to the analysis of the so far fashionable category. He demonstrates the category time-space as a methodological tool using it in the framework of the investigating of the genre novel-chronicle. He criticizes the fashionable conceptions of the world or even the cosmos of the literary artefact as an obvious exaggeration of spatial notions regarding chronotopical conceptions as a specific metaphor of real spatial-temporal relations insisting on the concrete verification of the real relations of time and space applying them to his analytical research of the novel-chronicle. Time-space as a methodological approach can be considered an illusion, nostalgia, but also a research reality promising, perhaps, new results even in the future.